Mluvte tiše, ale v ruce držte velký klacek, radil kdysi americký prezident Theodor Roosevelt v souvislosti s hrozbami jiným zemím. Tuto disciplínu si teď vyzkoušeli dva prezidenti. Nejdříve Vladimir Putin a po něm Joe Biden. A nejen oni, tentokrát jaderném provedení. Ve hře je samozřejmě otázka, zda ruský prezident použije jadernou zbraň, bude-li zahnán do úzkých a v úzkých už vlastně je, anebo bude-li tvrdit, že ukrajinská obrana vlastního území na teritoriích, které Moskva prohlásila za své, je vlastně boj na ruském území. Výměna hrozeb probíhala tak, že v pátek Putin ve svém projevu dosud nejotevřeněji naznačoval, že sáhne ke všem prostředkům a zmínil americké použití zbraně v roce 1945 proti Japonsku podle již osvědčeného schématu když může Amerika, můžeme také. O víkendu pak čečenský prezident Ramzan Kadyrov k nasazení zbraní hromadného ničení už mozku rovnou vyzval a my se můžeme dohadovat, zda se tak stalo v koordinaci s Kremlem, anebo jestli je to další z bizarních výroků ruských politiků. Na Putinova slova vzápětí reagoval Biden, jenž prohlásil, že Spojené státy se nedají zastrašit, a ruskému prezidentovi jmenovitě vzkázal, že Amerika je plně připravena a spolu se svými spojenci z NATO bude hájit každý palec zemí aliance. Jsme rádi, že to víme. Zajímavější je, co po něm, řekl bývalý generál a někdejší ředitel CIA Dejvic pít Ries, podle kterého pokud se Putin rozhodne nasadit na Ukrajině jaderné zbraně, zničí Američané ruské jednotky na Ukrajině včetně Krymu a černomořské flotily tamtéž. Umíme si představit, že tento klacek je reálný pít. Ries dodal, že jde o hypotetický scénář a dosud prý nehovořil s poradcem pro národní bezpečnost. Že Kim Sullivanem přeložena do češtiny, to znamená, že se Sullivanem a zřejmě i s Bidenem mluvil a vysílá vzkaz, který prezident ani jeho blízcí spolupracovníci otevřeně formulovat nemohou. Tedy použití jaderných zbraní v jakékoli formě se vám velmi nevyplatí, protože vás oslabíme a nesmírně ponížíme. A slabost nebo ponížení ruské režimy často politicky nepřežijí. Současně ale speed Riesovi formulace vyplývá, že Američané nehodlají odpovědět na jaderný útok jaderným útokem, pokud se vše odehraje na Ukrajině a ne na území členského státu NATO. A také, že se taková protiakce nebude týkat ruského území, tedy toho v mezinárodně uznaných hranicích. Když od celé věci trochu odsunujeme, uvidíme ještě širší záběr. Jaderné vyhrožování, tedy vyhrožování absolutní zbraní, má trochu jiné parametry než obvyklé hrozby. Je třeba vytvořit důvěryhodnou výstrahu, protože jaderné zbraně možná kdysi vznikly jako nástroj ničení, ale později se z nich stali hlavně nástroje nátlaku. Není jisté, jestli se Putinovi podařilo vytvořit důvěryhodnou hrozbu. Sám se v minulosti skoro chlubně přirovnával ke krizi se zahnané do kouta. A teď se do této situace opravdu dostal. Jenže současně je pravděpodobné, že Čína mu dala jasně najevo, že si takový vývoj nepřeje. A jeho dovětek neblufují zní skoro jako blufu. Ji také Biden potřebuje vytvořit uvěřitelnou hrozbu, aby neutralizoval tu ruskou. Možná, že se mu to podařilo, protože v pondělí Kreml ústy mluvčího Dmitrije Peskova v souvislosti s dotazy na Kadyrova výhrůžku prohlásil, že nasazení jaderných zbraní se musí řídit zvážením okolností a nikoli emocemi věci, ovšem orámována tím, čím všechny hrozby nejistotou. Řečeno s Járou Cimrmanem nevíme nic, ale víme to docela přesně.