Společné Finsko, Švédsko. Dějiny jsou dlouhé a komplikované, ale v poslední době jednoznačně přátelské. Jenže teď se objevil drobný Mráček. Ukázalo se, že Finsko spěchá a nehodlá při vstupu do NATO na svého souseda čekat. Jak známo, oba státy se po ruské invazi na Ukrajinu rozhodli revidovat svůj letitý neutrální status a zažádali o co nejrychlejší vstup do aliance. Stejně tak je známo, že narazili na překážku v podobě nesouhlasu Turecka. Jeho prezident využívá skutečnosti, že rozšíření NATO musejí schválit všechny členské státy a Turecku, nebo spíše Erdoganovi se nelíbilo jednání severských zemí vůči tureckým zájmům, třeba při udělování azylu. Ankara tvrdí, že Švédové tím podporují kurdské teroristy a předložila seznam svých požadavků, které by za jiných okolností byly považovány za zasahování do vnitřních švédských záležitostí. Švédové ale nebyli ochotni vydat více než 100 tureckých občanů, obvykle kurdské národnosti, které Ankara žádala, což byl jeden z důvodů, které prezident Erdogan explicitně zmínil jako důvod pro své rozhodnutí Švédsko zatím nechat přede dveřmi NATO Švédsko, ale nikoli Finsko, které zdaleka tolik tureckých občanů na své území nepřijalo. Jasné za začalo být koncem minulého týdne, kdy do Turecka na státní návštěvu zamířil finský prezident Sauli Niinistö. To aby vyslechl příznivou zprávu. Turecký parlament finskou žádost schválí, takže Finové budou moci vstoupit do NATO už na příštím summitu ve Vilniusu si. V červenci. To ve Švédsku vyvolalo značné rozladění nejen vůči Erdoganovi, ale částečně i Finům, protože oba státy svou politiku koordinovali a plánovali vstoupit společně. Tento rozkol určitě potěšil i Moskvu. V samotném Švédsku se vede debata, co to vše znamená. Premiér už ministerstvo tvrdí, že i pro švédskou bezpečnost je lepší, když do aliance vstoupit co nejrychleji alespoň Finsko. Expremiérka Magdalena Anderssonová naznačuje, že jde o velký neúspěch současné vlády, která nechává zemi bez garancí. Oba se shodují na tom, že je třeba přechodné období co nejvíce zkrátit. Fakt, že Švédsko bude jediným nečlenským státem v oblasti, v podstatě znamená zesílený tlak na tento stát. Současně i na to vychází z toho, že nepřátelské obsazení některého švédského území by znamenalo ohrožení všech ostatních členů aliance, specificky do ostrov Gottland. A i když dnešní Rusko působí už jako hodně vypelichaný medvěd, nikdo neví, co bude za rok nebo za pět let. Erdogan si Švédy zatím vychutnává, chce protislužby a hraje na nacionalistickou notu. Už za necelé dva měsíce budou v Turecku parlamentní i prezidentské volby, před kterými chce vypadat jako mezinárodně respektovaný vůdce, kterého si musí i jiné země předcházet. Dnešní turecká opozice ovšem tvrdí, že pokud zvítězí ona, bude dosavadní zahraničněpolitický kurz revidovat. Chce oživit evropské ambice Turecka, ale také zlepšit vztahy s ostatními členy NATO, a tedy pravděpodobně přestane vetovat švédský vstup do aliance. Celá věc má ještě jeden zajímavý aspekt. Druhým posledním členem NATO, který zatím neratifikoval přistoupení z evropských členů je Maďarsko. O Finsku prý budapešťský parlament rozhodne kladně už za týden. Nad švédskou kandidaturou musí Orbán ještě dumat. I on hraje své hry.