Názory a argumenty

Ivan Štern: Nejde jen o srbské poznávací značky

Názory a argumenty

Ivan Štern: Nejde jen o srbské poznávací značky
Etničtí Srbové z Kosova si na své automobily připevňují poznávací značky Srbska

Plus

Jako projev nesouhlasu s existencí republiky Kosovo si etničtí Srbové ze severu země na své automobily připevňují poznávací značky Srbska, jím pro tyto účely zvlášť dodávané. Vážou se vždy k příslušnému kosovskému městu a dávají tak najevo, že město, v němž převážně žijí Srbové, nepatří Kosovu, ale dál trvá jako nedílná součást Srbské republiky.
Ivan Štern

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Jako projev nesouhlasu s existencí Republiky Kosovo si etničtí Srbové ze severu země na své automobily připevňují poznávací značky Srbska jim pro tyto účely zvlášť dodávané. Vážou se vždy k příslušnému kosovskému městu a dávají tak najevo, že město, v němž převážně žijí Srbové, nepatří Kosovu, ale dál trvá jako nedílná součást Srbské republiky. Kosovské úřady značky od prvního listopadu sice zneplatnili a jejich další užívání se rozhodli drakonicky pokutovat. Zdejší Srby tím neodradily. Vykoledovali si navíc nejprve rezignaci všech zdejších starostů, následně soudců, nakonec i policistů srbského původu. Pro připomenutí Srbsko na rozdíl od celé řady evropských států Kosovo jako samostatnou republiku v roce 2008 neuznalo a považuje je dál za svoji součást. Ve chvíli, kdy tato situace začala být neudržitelnou, vložila se do věci EU. Vyvolala mezi protivnými stranami jednání s každou rokovala zvlášť. Pochopila, že ani Srby, ani kosovské Albánce k jednomu stolu nedostane. Přesto se jí podařilo v roce 2013 uzavřít za EU smlouvu o normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem. Smlouvu uzavřeli protivné strany pouze s unií, a ne spolu navzájem, a tak se unie zavázala k jejímu politickému mentorství ve snaze předejít velice pravděpodobné mu vystupňování napětí mezi kosovskými Srby a úřady v Prištině kolem poznávacích značek se do věci nakonec vložil evropský ministr zahraničí Joseph Borrell. Vyjednal v druhé půli listopadu potřebný kompromis. Slibuje si od něho, že hlavy na obou stranách maličko vychladnout. Kosovské úřady strpí u kosovských Srbů srbské poznávací značky, pokud je už na automobilech mají. A Srbsko se pro změnu zdrží toho, aby do Kosova dodávalo značky nové. Zdrženlivost Srbska lze přičítat jeho vyhlídce na členství v Unii.

  • Byť jeho pravděpodobnost je více než mizivá. Vzhledem k neutěšeným vnitřním poměrům vyznačujícím se autoritářstvím, korupcí, stupňující se kriminalitou a v neposlední řadě neotřesitelnou příchylností k Putinovu Rusku. Jednání kosovských úřadů víc připomíná bezradnost nad vzniklou situací než promyšlené kroky řešením, jak radí z vlastní zkušenosti Švýcaři a jak předjímá i smlouva z roku 2013, by možná byla autonomie poskytnutá zdejším Srbům. Otázkou je, zda by přesto nešlo jen o jinou slepou uličku ne nepodobnou té, v níž před 80 lety díky sudetským Němcům uvízlo prvorepublikové Československo. Členství v EU by určitě pomohlo nejlépe, jenže zatím není na dohled ani v jednom z obou případů, a tak vzdor značnému riziku by přece jen Srbska autonomie na severu Kosova Kosovské republice slušela.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají