Názory a argumenty
Ivan Štern: Nejde jen o srbské poznávací značky
Názory a argumenty
Plus
Jako projev nesouhlasu s existencí republiky Kosovo si etničtí Srbové ze severu země na své automobily připevňují poznávací značky Srbska, jím pro tyto účely zvlášť dodávané. Vážou se vždy k příslušnému kosovskému městu a dávají tak najevo, že město, v němž převážně žijí Srbové, nepatří Kosovu, ale dál trvá jako nedílná součást Srbské republiky.
Ivan Štern
Přepis epizody
-
Jako projev nesouhlasu s existencí Republiky Kosovo si etničtí Srbové ze severu země na své automobily připevňují poznávací značky Srbska jim pro tyto účely zvlášť dodávané. Vážou se vždy k příslušnému kosovskému městu a dávají tak najevo, že město, v němž převážně žijí Srbové, nepatří Kosovu, ale dál trvá jako nedílná součást Srbské republiky. Kosovské úřady značky od prvního listopadu sice zneplatnili a jejich další užívání se rozhodli drakonicky pokutovat. Zdejší Srby tím neodradily. Vykoledovali si navíc nejprve rezignaci všech zdejších starostů, následně soudců, nakonec i policistů srbského původu. Pro připomenutí Srbsko na rozdíl od celé řady evropských států Kosovo jako samostatnou republiku v roce 2008 neuznalo a považuje je dál za svoji součást. Ve chvíli, kdy tato situace začala být neudržitelnou, vložila se do věci EU. Vyvolala mezi protivnými stranami jednání s každou rokovala zvlášť. Pochopila, že ani Srby, ani kosovské Albánce k jednomu stolu nedostane. Přesto se jí podařilo v roce 2013 uzavřít za EU smlouvu o normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem. Smlouvu uzavřeli protivné strany pouze s unií, a ne spolu navzájem, a tak se unie zavázala k jejímu politickému mentorství ve snaze předejít velice pravděpodobné mu vystupňování napětí mezi kosovskými Srby a úřady v Prištině kolem poznávacích značek se do věci nakonec vložil evropský ministr zahraničí Joseph Borrell. Vyjednal v druhé půli listopadu potřebný kompromis. Slibuje si od něho, že hlavy na obou stranách maličko vychladnout. Kosovské úřady strpí u kosovských Srbů srbské poznávací značky, pokud je už na automobilech mají. A Srbsko se pro změnu zdrží toho, aby do Kosova dodávalo značky nové. Zdrženlivost Srbska lze přičítat jeho vyhlídce na členství v Unii.
-
Byť jeho pravděpodobnost je více než mizivá. Vzhledem k neutěšeným vnitřním poměrům vyznačujícím se autoritářstvím, korupcí, stupňující se kriminalitou a v neposlední řadě neotřesitelnou příchylností k Putinovu Rusku. Jednání kosovských úřadů víc připomíná bezradnost nad vzniklou situací než promyšlené kroky řešením, jak radí z vlastní zkušenosti Švýcaři a jak předjímá i smlouva z roku 2013, by možná byla autonomie poskytnutá zdejším Srbům. Otázkou je, zda by přesto nešlo jen o jinou slepou uličku ne nepodobnou té, v níž před 80 lety díky sudetským Němcům uvízlo prvorepublikové Československo. Členství v EU by určitě pomohlo nejlépe, jenže zatím není na dohled ani v jednom z obou případů, a tak vzdor značnému riziku by přece jen Srbska autonomie na severu Kosova Kosovské republice slušela.
Více z pořadu
Ostatní také poslouchají
-
Dominik Dán: Nevíš dne, nevíš hodiny
Četba na pokračování
-
Bohumil Hrabal: Něžný barbar
Četba na pokračování
-
Klášter
Radiokniha
-
Moderní komedie
Podvečerní čtení
-
Prašina
Čtení na pokračování
-
Do Ypsilonky mě vždycky táhla skvělá parta lidí, ohlíží se herec Vacek. Divadlo slaví šedesátiny
Host Lucie Výborné
-
Oldřich Hamera: Jak to všechno začalo, Překladatel, Škvorecký hřbitov
Povídka
-
Iva Hadj Moussa: Démon ze sídliště
Audioknihy Radia Wave
-
Ondřej Štindl: Až se ti zatočí hlava
Četba s hvězdičkou
-
84. schůzka: Před bitvou na Moravském poli
Toulky českou minulostí