Vytřela s ním podlahu, usadila šikanistu, hrála si s ním jako kočka s myší. Podobná prohlášení lze slyšet z tábora stoupenců Kamale Harrisové po úterní prezidentské debatě v jejich středu zavládla euforie, která hraničí až s bohorovností. Skoro se zdá, že Donald Trump už odepsaný. V takových soudech bych byl ale opatrný a entuziasmus mírnil. Je nutné uznat, že Donald Trump tuto debatu prohrál. Mistr televizní obrazovky propadl hlavně vizuálně. Kontrast bil do očí bijící. Na jedné straně uvolněná, svěží a místy až laškovná Harrisová, která se ale nebála na svého oponenta tvrdě a přitom mazaně útočit. Na straně druhé nahrbený zlostný starý muž, který toporně hleděl před sebe. Oči přimhouřené, ústa sevřená v nenávisti. Donald Trump potvrdil, že má křehkou slupku. Pokud někdo zpochybní jeho velikost a sáhne na jeho pečlivě budovanou auru oslnivého vůdce. Lidé odcházejí z jeho volebních mítinků před jejich koncem vyčerpaní a znudění, vypálila zhruba po 15 minutách debaty Harrisová. Okamžitě bylo znát, že píchla do vosího hnízda. Trump to lidově řečeno nedal a začal se ohánět. Harrisová vlastně použila jeho metodu. Bývalého prezidenta zahltila osobními útoky, které Trump a zesměšňovali a z úst ozvaly u mě. Přitom citovala jiné generály, mezinárodní lídry či jeho blízké spolupracovníky. Trump se jen těžko dostávala ke svým silným tématům, jakými jsou vysoká inflace a nelegální imigrace. Zamotával se totiž do houštiny svých emocí, které nedokázal kontrolovat. Nedokázal nad šťouchanci Harrisové mávnout rukou a koncentrovaně mluvit o vysokých cenách potravin, pohonných hmot či hypoték způsobených inflací. Když se konečně dostal například k migraci, pustil se do bizarního příběhu o tom, že přistěhovalci z Haiti v provinčním městě v Ohiu pojídají tamním obyvatelům jejich psi a kočky svůj rétorický válec postavený na vodopádu slov na sebe nenavazujících témat rozjížděl jen velmi pomalu, často jen v podrážděnosti soptil. Demokraté by se, ale, jak jsem předeslal na začátku, měli krotit. Na rozdíl od Joa Bidena se totiž Trump nezhroutilo. Možná byl v defenzivě a působil hašteřivě. Jeho vztek ale nelze podceňovat. Naopak. V něm se totiž skrývá klíč k jeho politické stabilitě. Navzdory všem jeho legálním problémům, nevkusným antiimigrační výpadům, fascinací diktátory a opakovaným lžím. Trump je totiž ztělesněním hněvu desítek milionů Američanů, konkrétně stárnoucí bílých mužů, kteří se opravdu domnívají, že to jde s Amerikou z kopce, že ji kdysi výjimečná země v rukou liberálů umírá. U televize s ním běsní a utvrzují se jen v tom, že on je jejich člověk. Že tady nejde o snahu svého politického oponenta porazit, ale zcela zničit. To je především emoce amerického venkova, kde bude Trump opět dominovat. Je otázkou, jestli tedy Harrisová touto debatou získá navrch. Zřejmě jí lze považovat za vítězku. Za tu ale byla v roce 2016 považována i Hillary Clinton a všichni víme, jak to dopadlo.