Důležitý je výsledek a ten z ní, že Pražský hrad se snad konečně brzo zase otevře všem návštěvníkům bez potupných a sdružujících kontrol. Prezident Miloš Zeman v otevřeném dopise požádal ministra vnitra Víta Rakušana, aby co nejrychleji zrušil bezpečnostní prověrky. Ministr vzápětí opáčil, že otevřít opevněný hrad on už se dlouhou dobu. Nabízí se tak otázka, kdo tedy vůbec chtěl mít tak dlouho zašněrované sídlo českých králů. Tady je třeba od prosté logiky přejít k politickému intrik vaření, které s logikou má často pramálo společného. Bezpečnostní kontroly za podpory Zemanovi administrativy vznikly v roce 2016. Hrad tehdy zdůrazňoval, že by to mohl být terčem teroristických útoků a jde také o jeden z mála královských hradů v Evropě, kde dosud sídlí hlava státu. Brzo ale bylo jasné, že kontroly jsou extrémně přemrštěné. Jestli něco mohlo inspirovat teroristy k útoku, tak to byly spíše obří shluky turistů, které vysílá ně čekaly na kontrolu. Nešlo se projít bez kontroly ani po zahradních a dalších zelených plochách, které předchozí prezidenti pro veřejnost ve velkém renovovali. Rath ale trval na svém a mluvčí prezidenta se vyžíval přesvědčování veřejnosti, že tam vlastně žádné fronty ani nejsou. Když nastoupila nová vláda minulý podzim, bylo jasné, že exekutiva je plná politiků, kteří chtějí Rath zase otevřít. Ministr Rakušan byl jedním z nich, avšak vpadla do toho agrese proti Ukrajině a výrazné zhoršení bezpečnostní situace, takže vše se muselo na chvíli odložit. Je však již jasné, že během pár měsíců bude možné vše zrušit. Zeman nynějších bezpečnostních opatření tak jen zneužil, aby mohl v dopise požadovat to, co už se stejně dlouho chystá. A on sám byl ještě nedávno tvrdým odpůrcem rušení kontrol. U Zemana to zdaleka není první otočka v posledních bouřlivých měsících. 28. října ocenil řádem Bílého lva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za odvahu a statečnost v boji proti ruské agresi. Jste už? Jde o výrazně podstatnější problém, než jsou kontroly na Hradě. Ale princip je stejný. Velmi pozdní zběhnutí na úplně opačnou stranu. Zeman patřil až do ruské invaze k nejvýraznějším pro kremelským politikům. Největší přízně Putina český prezident dosáhl asi v roce 2017, kdy za ním přijel do Soči a ač reprezentant EU, požadoval zrušení unijních sankcí a tvrdil, že Krym patří Rusku. Po únorové Putinově agresi a několika dnech mlčení však Zeman zcela otočil a o svém politickém příteli nyní tvrdí, že patří před vojenský soud. Těžko říct, kolik politických otoček má Zeman ještě připravených. Je ve zjevné politické defenzivě. Z vlády mu odešel jeho spojenec, předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Jeho pro ruská zahraniční politika spektakulárně zkrachoval. A zároveň Miloše Zemana čeká ve funkci už jen pár měsíců a moc toho už nestihne. Po všech dosavadních neúspěších tak možná jeho tým naznal, že v závěru panování už nezbývá nic jiného než vrtění psem a snaží se tak alespoň přesvědčit veřejnost, že pan prezident pro ni celou dobu usilovně bojoval za volně přístupný hrad.