Vláda Petra Fialy pro Miloše Zemana připravila na rozloučenou dárek, který se ale končícímu prezidentu rozhodně líbit nebude. Zrušila blokaci územních rezerv pro kanál Dunaj Odra, Labe a tím se tato megalomanská stavba definitivně odebírá do zapomnění, byť lepší by vlastně bylo, kdyby zůstala jako varování pro všechny další politiky, které zmámí touha vystavět si pořádně velký politický pomník. Zeman se tím ani netajil. Chtěl být v sestavě s Karlem čtvrtým, Františkem Josefem, prvními, Janem Antonínem Baťou, kteří také kdysi snili o vybudování obřího kanálu. Jenže ve 21. století s podmínkami, které nyní Česko má. Spojení tří toků za zhruba 600 miliard korun nedávalo ani na chvíli smysl. A to i přesto, že stát utopil desítky milionů v různých studiích proveditelnosti, aby dokázal opak. Od počátku bylo jasné, že labská větev je naprostá utopie. Ve vlahých snech pár politiků tak například vyrostl obří výtah, který by lodě zvedal u Pardubic až do výšky 90 m. Každému soudnému člověkovi muselo být jasné, že nic takového nikdy nebude. Propojení Odry a Dunaje už bylo o něco reálnější, ale pořád hluboko v říši fantazie. Vodnímu kanálu by chyběla třeba taková drobnost, jako je voda. Musel by se zavodňovat Dunaje, a to by podunajské státy jen těžko dovolili. Velkým stavebním úpravám a tunelům by také padlo za oběť několik desítek domů, přičemž o demolici svého majetku by asi stál málokdo. A pak jsou tady samozřejmě i ekologické ohledy a diskuse o vlivu klimatické změny z té opravdu chytré na vysychající vodní střeše Evropy veškerou vláhu stáčet o pár betonových koryt a čtyři, šlo od počátku o nesmysl. Miloš Zeman svým vlivem byl schopen tlačit 10 let na vlády Bohuslava Sobotky i Andreje Babiše, aby se neustále o možnosti kanálu jednalo, sněmovalo, platili studie a ztrácel čas. Nyní Fialova vláda za tímto nesmyslem udělala tlustou čáru, což je jen dobře. Pomůže to obcím při tocích, aby se jim neblokovalo území, a zbaví je to strachu, že jim zkraje odteče úplně všechna vláha. Můžeme se tak vrátit ke smysluplné debatě o budoucnosti vodních cest v Česku? Určitě má smysl se bavit o míře splavnění Odry od polských hranic až do Ostravy. Na druhé straně zde lítá debata o splavnění Labe. Zde Fialova vláda navazuje na své předchůdce a chce dlouho debatovaný je se v Děčíně, což je velmi sporné. Cílem zvednuté řeky by měla být splavnost Labe pod 340 dnů v roce. Až do Pardubic to s ní jistě hezky, ale je třeba udělat ekonomickou i ekologickou rozvahu takového kroku. Že to bude vycházet velmi hraničně, to už je jasné. Není. Konec sporů o rozvoj vodní dopravy v Česku tedy nečekejme, ale alespoň se konečně vracíme do reality. Kanálu Dunaj-Odra-Labe tak můžeme zamávat na jeho poslední plavbě tam, kam patří a odkud nikdy neměl připlout do říše pohádek.