Vlastimil Válek, současný ministr zdravotnictví se dlouhodobě vyznačuje nepříliš dobrou schopností komunikace. Jeho nesrozumitelné řečnické obraty za čas jeho ministrování skoro zlidověly a minulý týden se k řadě jeho chaotických poznámek, jako byly ty vysvětlující akutní a dlouhotrvající nedostatek léků, přidala další minela. Válek se totiž svými výroky rozhodlo obyvatelstvo ČR doložit, jak malý společenský problém je u nás levný dostupný devastující alkohol. V nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz se ministr řekl, že by tiché víno, kolem jehož zdanění se vyrojila nečekaná lobbistická a dezinformační aktivita, zdanil hned, ale jen tak mimochodem také utrousil jsem si stoprocentně jistý, že mezi zdravým Čechům a spotřební daní na alkohol je nulová souvislost, uvedl Válek. A kritika na sebe pochopitelně nenechala dlouho čekat. Jak by také ne. Je to totiž právě ČR, která se se závislostí na alkoholu a jeho nadměrnou konzumací dlouhodobě pohybuje na evropské špici. A jsou to právě nemoci související s pitím alkoholických nápojů, na které se u nás v rámci léčby vynakládají jedny z největších částek. Že byl válku výrok ve všech ohledech mimo, dokládají téměř všechny světové a dokonce i české studie. Vyšší zdanění alkoholu označuje za jednu z hlavních strategií boje s alkoholismem. Světová zdravotnická organizace dokládá, že právě tento tedy politický přístup je nejefektivnější, a to mnohem více než třeba omezení prodeje alkoholu na určité hodiny nebo také umenšení reklamy na tyto výrobky. K podobným závěrům se došlo i u nás. V ČR patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele na světě. Ze zpráv o spotřebě alkoholu v Česku je patrné, že to právě tento typ závislosti, který Česku nejvíce trápí. Ročně se u nás potřebuje 100 až 150 milionů l etanolu, což odpovídá 10 až 14 a půl l na jednoho obyvatele včetně dětí a seniorů. Konzumuje se veškerý alkohol, víno, tvrdé pití, ale nejvíce pivo. Nikde jinde na světě se nevypije na osobu tolik piva jako u nás. Rovněž výskyt nárazového pití alkoholu u nás patří k nejvyšším na světě. Alkohol patří ve vyspělých zemích včetně ČR hlavním příčinám nemocnosti a předčasné úmrtnosti a přispívá ke vzniku více než 200 onemocnění. Dle dostupných údajů mají osoby nadměrně konzumují alkohol život kratší zhruba o sedm let, píše se také ve zprávě ke společenským nákladům konzumace alkoholu v ČR z roku 2019. Navíc existuje tu dlouhodobě odborný konsensus, jak nadměrnému pití bránit. A právě zvyšování ceny alkoholu prostřednictvím spotřebních daní a cenové politiky v něm zaujímá hned první místo válek. Má pravdu v tom, že jeden ze zásadních problémů je i společenská přijatelnost pití. Obecně se to u nás má, takže ten, kdo víc pije, sám sebe ani za alkoholika nepovažuje. Nadměrné požívání alkoholických nápojů prostě není vnímáno jako závislost, jako něco škodlivého, co má nejen zdravotní, ale například i vztahové a psychické dopady. Co je součástí trans generačních přenosů a často také stojí za rozpady rodin nebo domácím násilím. K tomu, aby se tento přístup změnil, je ale zapotřebí takových ministrů, kteří si uvědomují bazální souvislost mezi zdaněním alkoholu.

Zdravím obyvatelstva a takové politiky na odpovědných místech, zdá se, v Česku postrádáme.