Názory a argumenty

Apolena Rychlíková: Lidé z humanitních a společenskovědních oborů se přihlásili o slovo. Jejich situace je neudržitelná

Názory a argumenty

Apolena Rychlíková: Lidé z humanitních a společenskovědních oborů se přihlásili o slovo. Jejich situace je neudržitelná
Protestní akce Hodina pravdy, akademičtí pracovníci a studenti upozorňují na špatné platové podmínky ve vysokém školství

Plus

Celkem třináct fakult z devíti měst České republiky se zapojilo do protestní akce s názvem Hodina pravdy. Lidé z humanitních a společenskovědních fakult během protestu upozornili na zásadní podhodnocení jejich práce, a to ať už se jedná o práci pedagogickou, výzkumnou, nebo takzvaně „technickou“, pod níž si můžeme představit třeba úředníky fakulty, lidi v přidružených nakladatelstvích nebo knihovníky a knihovnice.
Apolena Rychlíková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Celkem 13 fakult z devíti měst ČR se zapojilo do protestní akce s názvem Hodina pravdy. Lidé z humanitních a společenskovědních fakult během protestu upozornili na zásadní pod hodnocení jejich práce, a to ať už se jedná o práci pedagogickou, výzkumnou nebo tzv. technickou, pod níž si můžeme představit třeba úředníky fakulty, lidi v přidružených nakladatelstvích nebo knihovníky a knihovnice. Dlouho avizovaná akce proběhla příznačně na den učitelů a účastnili se jí 1000 lidí. Historické kořeny současné neutěšené situace sahají několik dekád zpátky. Tehdy se rozhodlo o koeficientu náročnosti, podle kterého se vysoké školy financují. Stát tak de facto rozhoduje o tom, jaký obor je, jak nákladný. A zrovna u těch humanitních a společenskovědních nějak předpokládá, že pro tento typ studia a výuky není vlastně nic potřeba. Nic kromě pověstného pera a kus papíru. Jenže to je jen řetězení předsudků, které v reálném důsledku z těchto oborů dělají chudou příbuznou české akademické sféry. V současné chvíli má třeba takový odborný asistent na humanitní nebo společenskovědné fakultě základní tabulkový plat 32000 korun hrubého. Lépe na tom nejsou ani docenti nebo třeba profesoři, kteří mnohdy berou necelých 38000 korun hrubého měsíčně. Důstojně se uživit je tak pro tyto lidi takřka nemožné. Takové příjmy jsou nedostačující. Vždyť se jedná o lidi s vysokoškolským vzděláním, kteří investují čas a energii v dalších generacích. Musí být konkurenceschopní v mezinárodních výzkumech a projektech, musí své vzdělání neustále aktualizovat. Často přitom pracují nejen za málo peněz, ale bez adekvátních materiálových podmínek. Školy často nemají ani dostatek prostoru na výuku nebo potřebnou techniku k vyučování, bez které se dnes nikdo neobejde. Je to nedůstojné a rozhodně by to takové být nemělo. Hodně specifickou pozici mají v akademii také doktorandi a doktorandky. I když se často jedná o už dospělé lidi, kteří třeba mohou uvažovat o založení rodiny a dokonce by si přáli bydlet sami nikoli ve studentském spolu bydlení. Jejich odměňování je tristní. Nedosahuje ani minimální mzdy. Za poslední roky se zčásti 11 a půl 1000 korun nezvedli. Přitom jde doslova o budoucnost české akademie. O lidi, kteří často suplují na katedrách různé druhy práce a ještě musí se mi bádat, učit v podmínkách, které jim neposkytují žádné zázemí a které je nutí minimálně k další jedné práci na celý úvazek. Navíc opravdu má český stát takový vztah k mladým akademikům a akademičkám, že de facto motivuje a k Ratha k odchodu ze země. Takřka v každé západní zemi totiž mladí lidé v akademii dostanou výrazně lepší mzdy, pracovní podmínky i zázemí. Bez nadsázky se tak dá říct, že Česko svým přístupem k humanitním a společenskovědním oborům, se zbavuje samu sebe intelektuálních kapacit, které přitom pro tolik potřebnou obnovu země potřebujeme my všichni. Je vlastně smutné, že tyto fakulty se musí před veřejností obhajovat, že si stát sám neuvědomuje, v čem jsou pro nás kulturním a společenským přínosem. Na druhou stranu je dobře, že si po letech přešlapování, stěžování v soukromí a zatínání zubů lidé z humanitních a společenskovědních fakultách odhodlali k akci a vyšli do ulic. Uvidíme, jak na jejich první varovný signál z reaguje vláda a také jestli protestující ve svém odhodlání vydrží.

Ostatní také poslouchají