Nemusí se to stát pokaždé, ale stává se to často. Když se někomu zdá, že vystoupal na vrchol, opodál už přešlapuje zlomyslný osud, aby předvedl, že z vrcholu se těžko hledá cesta, která by nevedla dolů. Takové pocity musí připadat čínského vůdce Si Ťin-pchinga, před několika týdny potřetí slavnostně potvrzeného do čela vládnoucí komunistické strany. Místo aby si užíval uspokojení, jak vedení strany a státu obsadil pouze sobě věrnými. Stojí před hlavolamem, jak se vymanit z politiky velice striktních opatření nastolených proti covidové pandemii. Důsledky rozsáhlých uzávěr, kdy byly izolovány miliony lidí, jsou nyní vidět v ulicích velkých měst jako Peking, Šanghaj, Nanking nebo Cannes. Tom dokonce i mezi studenty prestižní univerzity synku a kam se dostávají jen prověření uchazeči, na nichž je patrné, že pokud si vláda chce vychovávat schopné kádry, nemůže zcela zabránit, aby používali vlastní hlavu. Rozsahem nejsou protesty proti proti pandemické politice vzhledem k velikosti Číny zásadní. Zásadní je samotný fakt, že 1000 lidí se odhodlali vyrazit do ulic navzdory zkušenostem s rozsáhlým a velice efektivním policejním aparátem, který využívá nejnovější sledovací prostředky. Ať už je to množství kamer ve veřejném prostoru nebo kontroly obsahu mobilních telefonů. Čínští vládci se jistě mohou spolehnout na bezpečnostní síly. Ty se však týkají důsledků proti covidové politiky nikoli její podstaty. Proticovidová opatření vykazují jednu zásadní slabinu rychle a tvrdě uzavírala ohniska nákazy, aniž by bylo zřejmé, jak politiku restrikcí opustit. Obyvatelstvu tak schází vyšší míra imunity, protože rychlé a rozsáhlé izolace paradoxně zabránili jejímu širšímu získávání po prodělané nemoci. A protože domácí vakcíny vykazují nižší stupeň po spolehlivosti, což byl ostatně důvod, proč o ně ve vyspělých zemích nebyl zájem. Výsledkem je stav, kdy po každém být třeba mírném uvolnění vzplanou nová ohniska nákazy, na něž úřady reagují novými restrikcemi. Východiskem by mohla být změna dosavadní strategie, jejíž důsledky jsou příčinou nynějších pouličních protestů odrážejících nezvládnuté napětí ve společnosti. K něčemu takovému však nyní současné vedení, vybrané především na základě loajality k vůdci disponováno. Si Ťin-pching je tak nepříjemně konfrontován s pravidlem, že kdo si uzurpuje veškerou moc, přebírá i veškerou odpovědnost, jak to dokládá volání demonstrantů proti vládnoucí straně a i vůdci osobně. Nynější protesty nejsou dosud tak velké, aby je rozsáhlý bezpečnostní aparát nedokázal potlačit. Sám o sobě však nemůže vyřešit hlavolam, jak najít únikovou cestu z dosavadní proti covidové strategie. A to na Si Ťin-pchinga čekají mnohem závažnější problémy, jako jsou dopady zpomalující ekonomiky a nízké porodnosti.