Názory a argumenty

Adam Černý: Brusel už v Londýně není sprosté slovo

Názory a argumenty

Adam Černý: Brusel už v Londýně není sprosté slovo
Král Karel III. chce jít podle Reuters ve šlépějích své loni zesnulé matky královny Alžběty II., která měla Francii velmi ráda. Král Karel III hovoří francouzsky, stejně jako to uměla jeho matka

Plus

Čtyři roky trvalo, než se rozhodnutí z referenda o odchodu Spojeného království z Evropské unie stalo skutkem a až po více než třech letech od ledna 2020 se nálada v Londýně změnila natolik, aby jakékoli jednání s Bruselem nevypadalo jako setkání dvou frustrovaných manželů těsně po rozchodu.
Adam Černý

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Čtyři roky trvalo, než se rozhodnutí z referenda o odchodu Spojeného království z EU stalo skutkem. A až po více než třech letech od ledna 2020 se nálada v Londýně změnila natolik, aby jakékoli jednání s Bruselem nevypadalo jako setkání dvou frustrovaných manželů těsně po rozchodu. Neurotické výpady letos v březnu vystřídala přátelská gesta mezi britským premiérem liším s mlékem a jedním z klíčových unijních politiků, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který si dal záležet, aby z jara na září odložená návštěva krále Karla třetího včetně opulentní slavností ve Versailles vyzněla co nejpozitivněji. Rozhodující posun nastal se stabilizací ve vedení konzervativců, když se po sérii turbulentních výměn, které odstartoval vynucený odchod Borise Johnsona z Downing Street, premiérské funkce ujal Rishi Sunak. Co mu umožnilo, aby mohl začít vyjednávat pragmatická řešení post brexitových problémů. Byly to především důsledky odchodu z EU, když lidé ve Spojeném království začali pociťovat růst cen nebo nepříjemnosti spojené se zdlouhavým odbavování zboží přes kanál La Manche. Proto bylo možné uzavřít westminsterskou dohodu o pozici Severního Irska v britském obchodování s EU, nebo nejnověji znovu otevřít dveře pro britské vědce k jejich účasti na unijních programech horizont a Copernicus či podepsat memorandum o kooperaci v tak citlivém sektoru pro londýnskou City, jako jsou i finanční služby, aniž by premiéra jsem. Na obrat nesestřelilo super euroskeptické křídlo v konzervativní straně. Ani to totiž nemůže přehlížet náladu ve společnosti. Z průzkumu společnosti YouGov vyplynulo, že přes 60 % dotázaných označil Brexit za chybu. Ochota nezdůrazňovat v jednání neuralgické, ale naopak hledat možné styčné body, je významnou proměnou ve vztazích mezi jedinou zemí, která se rozhodla opustit EU, a Bruselem. Ani zdaleka se však nedá vykládat jako začátek návratu. Něco takového premiér sune k nemá v úmyslu a nic takového nenaznačil ani vůdce labouristické opozice Keir Starmer, který svého času patřil k odpůrcům Brexitu a který na velké naděje na výhru ve volbách, jež se uskuteční nejpozději v lednu 2025. Jako další možná oblast sbližování by se nabízela obranná politika, která rapidně nabyla na významu poté, co ruský prezident Vladimir Putin loni v únoru zahájil otevřenou agresi vůči Ukrajině. Tady je namístě námitka, že k obranné kooperaci již slouží jednání uvnitř Severoatlantické aliance. Příští rok však Londýn dostane velkou příležitost, aby předvedl schopnosti britské politiky. Bude hostit setkání evropského politického společenství, které loni jako první v rámci unijního předsednictví přivítala Praha.

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu