Svět se mění a příroda s ním. A co platilo v minulém století, dnes už neplatí. Kdyby existoval stroj času a člověk z roku 1923 my se dostal do současnosti a prošel se po Praze, patrně by vůbec nechápal, kde se to ocitnul. Na pražských ostrovech by potkal nutrie a bobry. V centru by nevycházel z údivu. Z množství Strak, poštolek a jestřábů na střechách domů staré Prahy by viděl prohánějící se kuny skalní mezi domy, na okrajích volně pobíhající prasata, divoká zajíce a straníky. Původně divoká zvířata žijící v lese a na polích totiž ztrácejí ostych a začala se stěhovat do velkých městských aglomerací. Co podmiňuje jejich úspěšné přežití v prostředí plném lidí? Které druhy zvířat jsou adaptabilnější a které méně? Daří se jim ve městech vyvádět mláďata? A dočkáme se úplné výměny zvířecích obyvatel venkova a měst. O tom všem bude dnešní Natural přínosný. Poslech vám přeje Markéta Ševčíková. Na tu tak milí posluchači a my se nacházíme na veslařském ostrově a naše putování za zvířaty ve městě dnes provedeme s Petrem Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. Dobrý den. Dobrý den. Jsme tady samozřejmě pro to, abychom našli a viděli nějaká ta zvířata. Tady konkrétně hledáme bobry nebo nutrie a tím se možná predestinovaný to, čím začneme. Zvířata invazní, invazní druhy nepůvodní, které vlastně do naší přírody nepatří, což se týká hlavně nutrií. Takže si to vysvětleme tady na každém ostrově v Praze. Kdybychom je teď vzali postupně, nějaké z těch zvířat, které jsem jmenovala, najdeme tak, jak je to možná.

No, nepůvodní druhy zvířat jsou ty, které se sem dostanou vlivem člověka, který je speciálně, byly farmy, že na kožešiny. Pak se to přestalo vyplácet, tak je prostě pustili. Nutrie se tu mají velmi dobře a dneska nejenom. Pražské ostrovy, ale břehy Vltavy a na Baruntse a vlastně všude už jsou spousty nutrií. Třeba proto, že lidi krmí třeba proto, že jsou teplé zimy. Kdyby byly zimy tak jako dříve a mrzlo nabyl let, tak ta nutrie u nás nepřežije. Ono je teplomilná, ale vzhledem k tomu, že jí to už mnoho let vychází a nosil hrozně rychle množí, nemá tady žádného predátora, tak prostě skutečně se dá mluvit o invazi.

No a to je vysvětlete, protože to zrušení kožešinových farem už je otázka 10 let zpátky. Tehdy se hodně rozšířil i Ming tzv., což je zvíře s tou krásnou kožešinou. A to úplně zmizelo. To už jsem nevěděla strašně dlouho. A nutrií naopak přibývá. Tak jak je možné, že Ming to nepřežil?