Natura

Amazonie je ztracena, říká přírodovědec. Podaří se zachránit alespoň oceány?

Natura

Plus

Kácení amazonského deštného pralesa letos výrazně zrychlilo. Zejména v Brazílii zmizelo v lednu a v únoru třikrát více ploch než za stejné období loňského roku. Ekologové navíc upozorňují, že kvůli vydatným dešťům odlesňování postupuje pomaleji, než by probíhalo za lepšího počasí.
Ondřej Novák

9. dubna 2022, 17:10

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Kácení amazonského deštného pralesa letos výrazně zrychlilo. Zejména v Brazílii zmizelo v lednu a v únoru třikrát více ploch než za stejné období loňského roku. A ekologové upozorňují, že kvůli vydatným dešťům odlesňování postupuje nejspíš pomaleji, než by to bylo možné. Proč Brazílie a další jihoamerické státy dopouštějí ničení tohoto území o nevyčíslitelné hodnotě, o tom bude řeč v dnešní na tu řeč. Zaměříme se také na globální dohodu o ochraně oceánů, kterou projednávala OSN a vysvětlíme, co způsobilo výrazné oteplení v Arktidě a Antarktidě. Od mikrofonu zdraví Ondřej Novák. Na turnaji.
Podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru těžaři v lednu a únoru vykáceli více než 600 km amazonského deštného pralesa, což je asi třikrát více než za stejné období loni. Ničení Amazonie je výrazně zrychlilo po nástupu brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který prosazuje intenzivnější hospodářské využívání Amazon, je přírodovědec a malíř Jan Dungel. Vysvětluje, že důvodů, proč tento deštný prales mizí, je více a na vině není jen o Brazílie, i když na jejím území leží největší část pralesa.
Jaksi čím je vlastně víc. Ale pokud se máme bavit o těch hlavní příčině, tak je to nesporně zemědělská výroba a těžba surovin. Dále pak kolonizaci prostě těch oblastí, kterým se začínají využívat buď pro to zemědělství nebo jakkoliv jinak.