Leonardo Plus

S geologem a popularizátorem vědy Václavem Cílkem o vodních tocích a mizení říčních niv v krajině

Leonardo Plus

Plus

Řeky se v historii výrazně změnily od rovných rozvětvených kanálů přes meandrující toky až po upravovaná koryta. To nezůstalo bez následků: musíme čelit povodním i suchu.
Lucie Hrstková

15. března 2020, 10:05

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Vodní toky můžeme s malou nadsázkou chápat jako kostru krajiny. Toky 1. 2. a třetího řádu vytváří jasnou hierarchii, díky níž je pro nás česká krajina přehledná a snadno čitelná. Je to pro nás zcela samozřejmé až do chvíle, než vycestujeme třeba do úplně ploché krajiny, kde není na první pohled patrné, kudy jet do kopce a kudy jet z kopce. ČR jako v podstatě říční krajinu představí hlavní host dnešního pořadu Václav Cílek. Dobrý den. Dobrý den. Od mikrofonu zdraví Tereza Hrstková.
Leonardo plus.
Pane Cílku, o řekách a ještě obecněji o vodě se v tomto pořadu rozhodně nebudeme bavit poprvé. Často jsme zmiňovali v souvislosti se suchem nebo s povodněmi. Výskyt obojího přitom do velké míry závisí na situaci říčních niv, o kterých bychom tu dnes chtěli hovořit především. Ještě než si ale definujeme samotnou říční nivu, řekněme si, že dění posledních let je natolik překotné, že se vymyká tradičním pravidlům založeným na pozorováních a zkušenostech. Odborníci jsou často zaskočeni vývojem, což platí nejen o ekonomech nebo třeba sociolozích, ale dobrým příkladem jsou i hydrologové. Čím je to dáno? Je to především důsledek.