Leonardo Plus

Pandemie jako boží trest? Fake news se teď míchají s populistickým ezoterismem, říká religionista Václavík

Leonardo Plus

Plus

Nový koronavirus je boží trest za lidské prohřešky. Tato tvrzení zaznívají často nejen z úst zástupců křesťanství, ale i judaismu, islámu či alternativních náboženských systémů. „V momentě, kdy je člověk konfrontován se specifickou a obtížnou situací, tak paradoxně jeho první otázkou není, jak se z toho, dostat, ale co za touto krizí stojí,“ vysvětluje host Leonarda Plus religionista David Václavík.
Adam Šindelář, Ondřej Čihák

2. ledna 2021, 14:00

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Konec roku 2020 je za rohem. Bilancování se nevyhneme ani v následující hodině. Na uplynulých 12 měsíců se podíváme očima religionisty. Jak a k čemu Češi věřili? Ovlivnila naši spiritualitu pandemie COVID-19? Probereme ale i další události. Od mikrofonu ČRo Plus přeje klidný poslech Adam Šindelář.
Leonardo plus.
Do Liberce zdravím našeho dnešního hosta, religionistu Davida Václavíka. Dobrý den. Dobrý den. Rok 2020 bude asi navždy v našich myslích spojený s pandemií koronaviru. Tato zkušenost proměnila naše životy na mnoha úrovních, proměnila zásadně i naši spiritualitu a mluvit na tuto otázku není úplně snadná a hlavně si myslím, že příliš předčasné s takovou otázku klást, protože jakkoli to vypadá, že ta situace trvá vlastně velmi dlouho, tak ale z pohledu toho, jak se vyvíjí podobný systém jako náboženství, tak je to relativně krátká doba na to, aby se něco dramatického změnilo, ale hlavně na to, abychom byli schopni ty změny postihnout a reflektovat. Já osobně si myslím, že k žádným velkým změnám ve smyslu nějakého nového příklon Čechů k náboženství nebo transformaci české spirituality nedojde. Dokonce si nemyslím ani že by to mělo nějaký zásadní dopad k tomu, jaký postoj budou mít Češi k náboženství. Spíš si myslím, že minimálně v té řekněme bezprostřední budoucnosti tam budou takové dopady nepřímé. A já bych očekával ve dvou oblastech, a to je to, že se možná ještě více o něco posílí nedůvěra Čechů v takové ty institucionalizované formě religiozity, které zpravidla v tom českém prostředí jsou obecně spojován i s veřejnými a politickými institucemi. A to, co my vidíme poslední době, je poměrně, já bych skoro řekl, až zřetelný a dramatický rozklad důvěry Čechů ve veřejné instituce. To je věc, která je poměrně zjevná, upozorňují na ní sociologové, ale třeba také psychologové, ale zároveň to možná povede k, řekněme trošku asi zřetelnějšímu nárůstu obliby Čechům v různé takové ty neorganizované proudy spirituality, které tady já už i předtím byly silné. My to můžeme v zásadě mapovat od konce 90. let nárůst těchto forem spirituality.