Leonardo Plus
Když nám do konce života bude jako dnes, není to špatná zpráva, odmítá modlu růstu Tomáš Sedláček
Leonardo Plus
Plus
K jak velkému blahobytu se Evropa i Česká republika propracovala a jak ovlivňuje to, jak nahlížíme společenské i politické dění? Hostem Leonarda Plus je ekonom Tomáš Sedláček.
Ondřej Čihák, Václav Pešička
Přepis epizody
-
Stojíme na začátku nového roku a to je čas udělat předsevzetí. Tedy závazek, že v tom roce 2020 uděláme něco, co náš život změní výrazněji než jen běžně. Následující minuty budeme na plusu věnovat těm dobrým i špatným nápadům, které ovlivňují nejen celou společnost, ale především její ekonomickou oblast. Ve studiu vítám makroekonomického stratéga ČSOB, filozofa Tomáše Sedláčka. Dobrý den. Dobrý den. A dodám, že působí na Metropolitní univerzitě v Praze a na Univerzitě Karlově. Obohacující poslech přeje vám Václav Pešička Leonardo. Plus.
-
Tomáši, jaké předsevzetí, pokud to není úplně tajné, jste si do nového roku dál vy? Co je pro vás to, co si stojí dát za předsevzetí do nového roku? Nemusí to být tento rok, může to být například i nějaký minulý, něco, co bylo opravdu dobré. Honosného. A řekl jste, to bylo fakt fajn předsevzetí.
-
Minulý rok jsem si dal předsevzetí, že nebudu utíkat na letištích, protože se u toho člověk zpotí a pak je to nepříjemný dlouho dobu sedět. Takže chodím včas na letiště. A toto moje předsevzetí se jaksi přelilo i do mé snahy chodit včas víceméně všude, protože to je taková moje špatná vlastnost, že asi neumím pořádně odhadovat čas a a prostě se zpožďují o pět minut nebo o sedm k těm předsevzetím, to je vlastně hrozně taková ošemetná věc, protože ty předsevzetí tímto způsobem, jak jistě posluchači sami na své vlastní kůži zjistili, nefungují. Člověk se se mění velice těžce a je to vlastně vidět i v průběhu jaksi institucionální změny. Ano, já mám, nemám naději v to, že se lidi stanu lepším, ale mám naději v tom, že instituce má se staneme lepším. Když kdybych chtěl být hodně přísný, tak bych dokonce mohl možná úspěšně argumentovat, že dnešní společnost křesťanštější, než byla prvotní církev krátce po úmrtí Ježíše. My se staráme o o slabé, o staré a nemocné a dáme to úplně automaticky. Ale i ty instituce nedokážeme dodržovat. Hezkým příkladem jsou maastrichtská kritéria, kdy si Evropa několikanásobně řekla, že nebude mít větší deficit než tři % HDP. A málokteré zemi se to daří plnit. To samé, co se týče celkového dluhu, tam jsem se taky za bílého dne v kravatách a v bílých košilích s čistými zuby a při plné příčetnosti navzájem slíbili, že nebudeme mít v Evropě vyšší dluh než 60 % HDP. A to se v posledních letech nedařilo ani Německu. A je to zajímavé i vlastně ve Spojených státech amerických, kde tedy nemají pochopit minimalistická kritéria, ale mají dluhový strop. Tomu říkají to je zase jejich předsevzetí, že se nebudou zadlužovat víc než jistá nominální částka, tak za posledních 15 let jsem to podařilo splnit jednou čtrnáctkrát překročily ten svůj vlastní závazek.
Více z pořadu
Ostatní také poslouchají
-
Česko prochází bouřlivým obdobím, cestu z tohoto stavu hledá filosof a ekonom Tomáš Sedláček
Leonardo Plus
-
Socioložka Tabery: Covid už lidi nepálí. Náladu jim zhoršuje stav veřejných financí a drahé energie
Jak to vidí...
-
115. schůzka: Jindřich z Lipé & spol.
Toulky českou minulostí
-
Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonom Trinity Bank
Osobnost Plus
-
Česká společnost není ateistická, shoduje se rabín s knězem
Šalom alejchem
-
Z nepohodlného novináře a intelektuála Kalandry udělali komunisté trockistu, připomíná historik
Jak to bylo doopravdy
-
Sbohem, pane kníže. Zemřel Karel Schwarzenberg
Vinohradská 12
-
Robert Fico, slovenský premiér
Dvacet minut Radiožurnálu