Kdo jsou a odkud pocházejí původní prapředkové člověka? Jak se homo sapiens dostal do Evropy? A co máme společného s neandrtálci a jaké geny jsme si do dneška od svých prapředků dochovaly. O tom všem bude dnešní vědecké Leonardo + s biologem a genetikem prof. Jaroslavem Petrem a otevřeme společně velmi zajímavou kapitolu. Budeme se zabývat antropogenezí neboli evolucí člověka. Je to obor nesmírně proměnlivý a v posledních desetiletích v něm došlo k několika naprosto převratným objevům, takže se dnes od pana prof. určitě dozvíme věci, o nichž jsme neměli před pár lety ani tušení. Od mikrofonu vás zdraví a přínosný poslech vám přeje Markéta Ševčíková. Leonardo. Plus.

Tak pane profesore, my jsme se tentokrát sešli úplně v centru Prahy, protože minule jsme natáčeli na vaší alma mater. A sraz v centru Prahy máme zcela z prozaických důvodů, protože bude velmi souviset s naším dnešním tématem. Budeme se bavit o evoluci člověka a tady kolem sebe máme naprosto nepřebernou přehlídku nejrůznějšího materiálu, takže si můžeme klást otázku, odkud jsme vzešli a poté samozřejmě i kam kráčíme. Ale dnes nás bude hlavně zajímat, kde je vlastně nějaký náš původ nebo kořen. Jak hluboko se v tom našem zkoumání dostaneme, pane profesore?

Ano, budeme to počítat na miliony roků a dostaneme se samozřejmě do Afriky, protože všichni jsme Afričané. Na někom je to vidět. Víc na někom a míň. Ale ty africký kořeny nikdo z nás nezapře. To znamená, člověk vznikl před 3 miliony roků někde v Africe a vyvinul se z australopiték u a ten evropský kontinent ho samozřejmě asi zajímal o nevěděl, že to je evropský kontinent, ale zkoušel to v opakovaně. Takže třeba před 2 miliony roků to ten první člověk zkusil a povedlo se mu to. Vycestoval z Afriky. Vyšly ty lidi, to homo erectus a dostal se teda do Evropy. Dostal se do Asie, dostal se všude vlastně, kam se dalo dojít. V podstatě nebyl asi schopný překonávat větší vzdálenosti po moři, když tak nějakou náhodou, že prostě přišla bouřka a ty lidi tam někde byli u pobřeží a uchvátilo je to. Odneslo je to někam na nějakém stromě a dostali se třeba na vedlejší ostrov, ale v podstatě mu příliš necestovali. Takto ale tento člověk Homo erectus tak osídlil obrovská území a různě se proměňoval. Ale to není náš předek. Toto je jedna s invazí, kterou ti naši přímí předkové vlastně podnikli a skončila vlastně slepou uličkou. Takže před nějakými 800 600000 roky vycestoval další člověk sám, zase z Afriky, protože Afrika je kolébkou lidstva. A to jsou lidé, kteří dali vzniknout neandertálcům. Neandertálci, to už ti už jsou nám známí z učebnic, protože to jsme se učili. Však taky neandrtálec se používá i v běžné hovorové řeči a není to nikdy žádná poklona, což je vůči těm neandertálcům, jak se ukazuje, hrozně nespravedlivé. A tito lidé, zase tedy to nejsou naši úplně přímí předkové. A odhaduje se, že někdy před 50000 roky homo sapiens pravěký homo sapiens tedy taky opustil Afriku a vydal se osídlit světa. Ten se tedy dostal do Evropy. A to jsou naši přímí předkové. To jsou ti lidé, kteří to udělali třeba Věstonickou Venuši ve více stanicích na Moravě. A to jsou lidé, kteří namalovali ty nádherné malby v jeskyně Altamira ve Španělsku nebo v jeskyni Lazsko ve Francii. Takto jsme se to učili ještě mi ve škole a bylo to takové krásné, protože to bylo úžasně jednoduché a asi i těm studentům a žákům se to dobře učilo.