Leonardo Plus

Etnolog: Ještě před sto lety nebylo nic horšího než zůstat na venkově neprovdaná, bez síly a zastání

Leonardo Plus

Plus

Jak žili naši předkové na venkově v období konce roku a Vánoc? „Například se v lednu nebo únoru konalo mnoho svateb. Ale musely se stihnout ještě před začátkem velkého postu. Ten je pohyblivý, tak záleželo na tom, jestli masopust byl dlouhý, nebo krátký, a od toho se odvíjelo všechno ostatní,“ přibližuje v Leonardu Plus Martin Šimša, ředitel Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici.
Markéta Ševčíková, Ondřej Čihák

12. ledna 2021, 08:00

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Jak se žilo našim předkům na našem území před dvěma stoletími? Jakou strukturu měl venkov a jak vypadal život ve městě? Jak probíhaly sociální vazby a běžný rytmus života, co jsme měli společného a co nás naopak od tehdejších generací odlišuje. O tom všem bude první vydání pořadu Leonardo plus v roce 2021 s etnologem Martinem Šimšou. Od mikrofonu vás zdraví a úspěšný vstup do nového roku vám přeje Markéta Ševčíková.
Leonardo plus.
Dnes, milí posluchači, otevíráme nejen nový rok s cyklem Leonardo plus, ale také jeho novou řadu, která se bude věnovat kulturní antropologii, etnologii a etnografii. A protože víme, že kdo historii nezná, bude nucen si ji zopakovat. Pokusíme se společně během následujícího roku vhlédnout do života naší společnosti v 19. a 20. století a porovnat, v čem se liší život náš od života našich předků. Kdo tenkrát udával prim? Jak vypadaly sociální vazby? Jaké bylo postavení dětí a tzv. singles a čemu se naši předkové věnovali v jednotlivých obdobích roku? Začneme samozřejmě obdobími zimním. Ovšem ještě než začneme, musíme si zdůraznit jednu věc život společnosti v 19. století nebyl řízen děním ve městech, ale na venkově. Ve městech tenkrát žilo pouhých 12 % obyvatelstva, takže určující pro rytmus a pulz společnosti byl právě venkov. A ryzím venkovem tenkrát byla i Strážnice, dnes etnograficky proslulé město na jihovýchodní Moravě, v němž stojí zámek, lidový skanzen a také Národní ústav lidové kultury.