Leonardo Plus

Brambory a zelé, živobytí celé? Venkovské půsty našich předků se neobešly bez sádla, říká etnolog

Leonardo Plus

Brambory a zelé, živobytí celé? Venkovské půsty našich předků se neobešly bez sádla, říká etnolog
Brambory, kysané zelí a kořeni jsou základní suroviny na zelňačku. Přidává se zakysaná smetana a klobásky pro pikantnější chuť

Plus

Únor byl pro předchozí generace měsícem hojného jídla, pití, veselic a zábav. A následně postním obdobím. „Velký velikonoční půst si tradičně spojujeme s újmou od jídla, tedy že by lidé neměli jíst jídla smažená na živočišných tucích. To si ale ve venkovském prostředí lze jen těžko představit,“ vysvětluje etnolog Martin Šimša, ředitel Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici.
Markéta Ševčíková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Když vyslovíte slovo únor v našem prostředí v roce 2022, automaticky vám k němu přiskočí přívlastek Suchý právě nejkratšího měsíce v roce, totiž že řada lidí využívá k různým očistám a detoxikačním kúrám souvisejícím se sníženou konzumací masa a absencí alkoholu. Kdyby to všechno viděli naši předkové od raného středověku až do poloviny 20. století, asi by zavrtěli hlavou a poklepali si na čelo. Únor byl pro ně totiž jedním z nejoblíbenějších měsíců v roce. Byl totiž spojen s hojnou konzumací jídla i alkoholu a především se společenskými zábavami, veselicemi maškaráda my a divokými hrají. Kde se původ jásavého února vůbec vzal? Jakou symboliku měly jednotlivé rituály, které naši předkové prováděli? Co symbolizovaly jednotlivé masky? Jak bývaly organizovány plesy, co si oblékali lidé ve městech a co na venkově a jak se bavila šlechta? O tom všem v následujícím výletě do světa historie a kulturní antropologie. Přínosný poslech vám přeje Markéta Ševčíková.

  • Leonardo.

  • Jak milí posluchači a my se vám hlásíme opět z překrásných prostorách zámku ve Strážnici. Zároveň to sídla Národního ústavu lidové kultury, kde nás pravidelně hostí jeho ředitel Martin Šimša. Dobrý den. Dobrý den. My, když jsme se viděli, pane řediteli naposled, což bylo ještě v loňském roce, tak jsme uzavřeli naše povídání o tom, jak to vypadávalo v časech našich předků, zhruba kolem hromnic. My jsme si už několikrát říkali, že naši předkové měli období v roce velmi oblíbená a období v pracovní, tak právě to povánoční období bylo pro ně je asi jedno z nej.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají