Laboratoř

Rostliny a bakterie umějí „uklízet“ skleníkové plyny

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Laboratoř

Plus

V nejhlubší části Kalifornského zálivu vědci objevili dosud neznámé hlubokomořské bakterie, které dokážou zpracovávat skleníkové plyny. Uhlovodíky, jako metan nebo butan, totiž využívají jako zdroj energie pro život.

8. prosince 2018, 10:35

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Jak poznat, že se nějaká rostlina bude chovat jako nájezdník? Jak může ovlivnit odolnost žab, které s ní žijí? Proč jsou invazní rostliny spíše špatný pán než dobrý sluha? A jak případně můžou pomoci uklízet skleníkové plyny? Nejen o tom budeme mluvit v dnešní debatě vědců a umělců. Dobrý poslech přeje Martina Mašková.
Laboratoř.
Mám tu Markétu Vaňkovou, spisovatelku a popularizátorka vědy. Dobrý den. Dobrý den. Vítám také botanik a Petra Pyška. Dobrý den. A buněčného biologa a rostlinného fyziologa Viktora Žárského. Dobrý den. Rovnou se pustíme do témat, která máme před sebou, která se budou týkat především rostlin. Kolem 13000 rostlinných druhů na světě se zabydluje v prostředí, kde nejsou doma. Některé v něm, jak se říká, zapadnou, ale jiné se šíří na dálku a devastují své nově osídlené ekosystémy. Ze studie mezinárodní skupiny vědců, do níž patří i Petr Pyšek, náš dnešní host. Ta studie probíhala na šesti různých typech stanovišť. Plyne, že agresivně jsou spíš rostliny, které jsou vyšší než místní. Být vyšší znamená zejména lepší přístup ke světlu. Tak větší muž nebo žena budou třeba dobře hrál basket. A invazní rostlina asi často volí různé způsoby, jak se adaptovat na místní poměry než starousedlíci. Můžu poprosit botanika Petra Pyška. Řekněte mi, jaké ještě jiné strategie třeba volí ta invazní rostlina, aby se dostala někam, kam původně nepatří?