Laboratoř

Ptačí zpěv i hru na klavír řídí stejné nervové dráhy, zjistili vědci

Laboratoř

Ptačí zpěv i hru na klavír řídí stejné nervové dráhy, zjistili vědci
Jaké je to být klavíristou?

Plus

Nervové buňky, které jsou v chodu, když se ptáci učí zpívat, se podobají těm, které v mozku člověka zodpovídají za rozvoj jemné motoriky. Přišli na to vědci z Oregonu, a to při výzkumu na australských ptácích, zebřičkách, které známe i jako chovný druh. Studii zveřejnili v časopise Nature Communications.
Martina Mašková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Vitámvás, pořadu vědců a herců. Jen tentokrát budeme mluvit o tom, co má společného učení u lidí. A ptáků. Proč se ptáci z Amazonie zmenšují a kolik ptačích druhů žije v tropech? Příjemný poslech přeje Martina Mašková. Laboratoř.

  • Hosty dnešního pořadu jsou ekolog David Hořák. Dobrý den, Jan Černý rovněž vyjelo k dobrý den a Richard Trsťan herec. Dobrý den. Nervové buňky, které jsou v chodu, když se ptáci učí zpívat, se velmi podobají těm, které v mozku člověka zodpovídají za rozvoj jemné motoriky. Na to přišli vědci z Oregonu díky výzkumu na tropických táccích zebřičkách, kterém známe i ze zdejšího chovu. Z pohledu vědců je pozoruhodné, že taková situace nastala u druhu, jejichž vývojové linie se oddělily už před 300 miliony lety. Než posluchače zavedeme do toho, ta je různých nervových drah, tak se zeptám, jestli z pohledu ornitologa toto zjištění, tato společná vlastnost posunula ty znalosti, které máte nebo nějak pro vás byla zajímavá? Tak zajímavě to určitě je. My jsme jim je to moc nepřekvapuje, protože vlastně ten zpěv, o kterém tam autoři mluví, je dost mechanická záležitost. U ptáků oni zpívají o pěvci. Teda zpívají pomocí takové zvláštního orgánu. Si drink se jmenuje, kterým propukávají vzduchu a pomocí membrána štěrbinek ten vzduch procházející, pardon, vydává různý zvuky. No a toto celé ústrojí oni ovládají vlastně pomocí svalů. Takže to, co má společného lidská motorika s tou s tím ptačím zpěvem, že nějakou nervovou soustavu ovládají pohyby svalů a ty svaly musí fungovat nějak rychle, aby to bylo kreativní. Stejně jako když hrajete na klavír, tak zpěváci takto zpívají. Takže mě vlastně to nepřekvapuje, že ten mechanismus je tak základní, že společný vlastně pro takto relativně vzdálené skupiny, ano. A zároveň i to vlastně stejná věc. Takže takže jako je to krásně zjištění. Je to pro detailní studie, kde se vlastně kombinuje ta znalost biologie a znalost elektrofyziologie. Ve skutečnosti jinak žil, taková multidisciplinární studie, detailní, takže to je zajímavý. Ale jinak je to zjištění moc nepřekvapuje.

  • Takže zebřička se učí zpívat a dítě se učí hrát na piano. A nějaké ty mechanismy jsou evolučně podobné.

Ostatní také poslouchají