Laboratoř

Mravenčí královny žijí mnohem déle než dělnice. Roli v tom hraje inzulín

Laboratoř

Mravenčí královny žijí mnohem déle než dělnice. Roli v tom hraje inzulín
Mravenec druhu Harpegnathos saltator

Plus

Královny u sociálního hmyzu jsou matkami veškerého potomstva kolonie. Žijí proto mnohem déle než dělnice. Vědci na konkrétním druhu mravence doložili, že jejich délka dožití souvisí s hladinou inzulínu. Studie o tom vyšla v prestižním časopise Science.
Martina Mašková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Kolik je na světě mravenců, pročež i dlouho mravenčí královny a jak se mravenci navzájem rozpoznávají? To jsou tři náměty, které probereme v dnešním pořadu vědců a herců. U mikrofonu je Martina Mašková.

  • Laboratoř.

  • A srdečně vítám entomologa Jana Šobotníka, odborníka na sociální hmyz. Dobrý den. Vojtěcha Koteckého, jehož doménou je především oblast životního prostředí. Zároveň je zoolog. Dobrý den. A Martinu Hudečkovou, která je dnes naší hereckou spolu debatér. Dobrý den. Tým vedený biology z Würzburgu spočítal, kolik je na světě mravenců. Zohlednili data z 500 existujících studií a vyšlo jim z toho číslo 20 kvadrilionů tak 20 x 10 na 15.. Představte si dvacítku a samé nuly. Když to přepočítali na biomasu, tak jde o 12 mega to uhlíku. A tento počet převyšuje biomasu ptáků i savců dohromady a odpovídá to pětině biomasy lidské populace. Mravenců je na světě mnoho a mnoho. Žijí všude, kromě pólů. Vlastně proč je jich nejvíc? V tropech. Tam se nakupovat s kolegy Šobotníka.

Ostatní také poslouchají