Laboratoř

Mozek třídí vůně podle chemie. Vonět nám může i méně pohledný člověk, zkoumají to vědci

Laboratoř

Plus

Badatelé z Harvardovy univerzity se zajímali o to, jak si náš mozek organizuje čichové vjemy. Rozhodující jsou chemické vlastnosti vonné látky. Svou roli hraje ale i osobní smyslová zkušenost.
Martina Mašková

15. srpna 2020, 10:30

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Podle čeho náš mozek třídí vůně? Jak COVID-19 zasahuje čich a jaksi čichem pomáhají ježci nebo fretky v oblastech, kde nejsou doma. To jsou náměty pořadu vědců a herců. U jeho poslechu vás vítá Martina Mašková. Laboratoř.
Mé pozvání do rozhlasové laboratoře tentokrát přijali biolog, zvláště pak etolog Jan Havlíček. Dobrý den. Dobrý den. Herečka Lenka Kočišová. Díky, že jste k nám dorazila až z Olomouce.
Taky děkuji. Dobrý den. Američtí neurověd si, o kterých bude řeč, respektive o jejich práci, přišli na to, jak se v mozku organizují informace o jednotlivých vůních nebo o různých druzích pachu. Záleží na jejich chemických vlastnostech. V podobných šuplících, řeknu v uvozovkách, jsou chemikálie, které si jsou podobné. Vztahy mezi vůněmi jsou zakódovány v našem mozku, ale naše smyslová zkušenost může způsobit, že si mozek záznam o dané vůni uloží jinam. Celé to dnes bude o vůních, o těch libyjských jo těch nelibých. Tato první studie mě osobně aspoň trošku připomněla takové ministerstvo kouzel z Harryho Pottera, kde se prostě zkrátka najednou se vynoří někde nějaká věc, odletí na nějaké jiné místo. Takže ono je to organizováno, ale zároveň takové hodně tvůrčí v tom pokusu. Jenom. Na úvod připomenu, že vědci využili strojové učení, takže software třídil 1000 vůní. Čím oslovit? A tato práce mého hosta Jana Havlíčka.