Laboratoř

Moderní osvětlení zvýhodňuje predátory. Racci nebo krabi častěji uloví plže

Laboratoř

Moderní osvětlení zvýhodňuje predátory. Racci nebo krabi častěji uloví plže
Plážovka (Littorina)

Plus

Řada živočišných druhů z mořského pobřeží musí lovit potravu v noci. Badatelé z univerzity v britském Plymouthu zjistili, že kvůli moderním typům umělého osvětlení lidských sídel plž z pobřeží Atlantiku zvaný plážovka ztrácí schopnost používat mimikry. Nepřítel ho tak snadněji zahlédne a uloví. Píše o tom časopis Journal of Applied Ecology. 
Martina Mašková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Jak se mění klima v Arktidě? Proč je někdy dobré svítit tzv. postaru a jak oteplování oceánu mění šíření zvuku pod hladinou. To jsou tři náměty, kterých se dotkneme v dnešním pořadu vědců a herců. U mikrofonu je Martina Mašková. Laboratoř.

  • Především životnímu prostředí se budeme věnovat v této debatě a proto jsou mými hosty jednak environmentální chemik Tomáš Cajthaml. Dobrý den. A jednak biolog, který se rovněž specializuje na tuto oblast. Vojtěch Kotecký. Pěkný den. A také Eliška Vavříková, herečka a pedagožka. Dobrý den. Vítám vás všechny. V Arktidě ubývá let. Do ovzduší se tak dostává více plynu aerosoly. Atmosféra se otepluje. Věci jsme šikanu překvapivě zjistili, že aerosoly síranu amonného, které našli v tamní atmosféře. Nebyl kapalné, ale pevné látky. Jde o velmi malé částice o velikosti 300 x menší, než je šířka lidského vlasu. O čem svědčí tento nález? Ptám se Tomáše Cajthaml.

  • V letním období, kdy o něj vlastně ty částice sledovali, tak měli být ve své podstatě kapalné, ale ono se ukázalo, že jsou potažené jinými dalšími organickými látkami, také organického původu. Tam se úplně nezjistilo čím, ale to v podstatě v látky na bázi uhlíku a že ty částice jsou pevné. A co z toho dále vyplývá, že mohou fungovat jako tzv. nukleační centra v souboji vlastně srážky a že zřejmě ty částice vydrží v tom ovzduší déle a budou zřejmě mít vliv na tvorbu mraků. To znamená, že to nějaký dopad mít bude, ale přesto se neví, jaký to bude. Prostě široké, složité jako všechno životním prostředí. A proč by nás také vás environmentalisty mělo zajímat, jak prší nad Arktidou? Otázka pro Vojtěcha Koteckého.

Ostatní také poslouchají