Proč květiny dnes v evoluci potřebovali pauzu? Co pomáhá opylovačům hospodářských plodin a jak zelenější města pomáhají včelám? To budou témata naší dnešní debaty vědců a herců. Příjemný poslech přeje Martina Mašková. Laboratoř.

Pozvání do debaty přijali buněčná rostlin a bioložka Fatima Cvrčková. Dobrý den. Aleš Pečinka je v rostliny genetik. Dobrý den. A Kajetán Písařovic, náš pravidelný herecký host. Vítejte. Dobrý den. Jak se vyvíjely semena rostliny? Experti ze Stanfordovy univerzity přišli na zajímavou informaci o nich. Poté, co se před 350 miliony let objevili první tyto rostliny, následovala pauza v délce kolem 250 milionů let a teprve asi před jedním stem milionů let začaly růst kvetoucí rostliny ve větší pestrosti a šíři, tedy květiny, na níž máme rádi barvy, vůně a tvary. Proč asi květiny potřebovali pauzu? Tam se Fatimy Součkové na úvod naši debatu.

O ní Bush. No a nepotřebovali ohlas. A i možná přihodila. V evoluci je více takových příběhů. Nebožtík Stevens řekl slavný evoluční biolog přišel už před dlouhou dobou na základě studia měkkýšů a ulit, které dobře fosilií, tak jim tím obecným pozorování, že evoluce probíhá v jakýchsi vlnách. Mluvím o rozmanitosti tvarů, nikoli o rozmanitosti druhů. Jsou období, kdy se věci mění rychle a jsou období, kdy se jakoby nic neděje. Jo, protože oni sledovali vlastně ve fosiliích tvarovou rozmanitost, kolik druhů orgánů, několik druhů platí, v kolik druhů struktur na těch kytkách je, bez ohledu na to, z jakého je to druhu, tak viděli, že tato veličina se jakoby mění v takových dvou rychlých skocích. Ten jeden byl na začátku, když ty rostliny ty etablovali semena, a druhý byl spojený vlastně s expanzí krytosemenných rostlin a s květy. A my už dneska velice dobře víme. A když říkám dneska, tak ono je to jako posledních 200 a něco let, že květy jsou vlastně taková variace, takové lego chce upravených a pozměněných listů. Čili tam se něco stalo, kdy ty listy se začaly pozměňovat.