Laboratoř

Jak omezit herbicidy? Plevel pomůžou najít satelity nebo drony

Laboratoř

Jak omezit herbicidy? Plevel pomůžou najít satelity nebo drony
Starý farmář s iPadem

Plus

Španělští vědci zmapovali, kde se v úrodě pšenice šíří planý oves jalový, jeden z nejagresivnějších plevelů na světě. Věděli, že nové rostlinky plevele se objevují vždy vedle původních. Hledali je s pomocí satelitů nebo dronů. Signál GPS v zemědělských strojích pak umožnil postříkat pole herbicidy jen tam, kde to bylo třeba.

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Co dělá rostlina, když je zraněná? Jak vědci poznali, že bakterie dokážou cestovat 1000 km bez přičinění člověka nebo zvíře. Dá se předvídat, kde po roste plevel? To jsou náměty dnešní rozhlasové laboratoře. Dobrý poslech přeje Martina Mašková. Laboratoř.

  • My my hosty dnes jsou genetik Jaroslav Doležel. Dobrý den. Rostliny, fyziolog Viktor Žárský. Dobrý den. A herec Jiří Maryško. Dobrý den. Vítám vás všechny. Když je rostlina poškozená, tak k její buňky dávají o tom výstražný signál okolním tkáním. Podobně jako když se zraníme my lidé nebo zvířata, se pak i její imunitní systém snaží zabránit infekci a ránu zahojit. Věci z univerzity v belgickém Gentu a ve švýcarské Basileji sledovali na oblíbeném pokusném deníčku, jak to u rostlin probíhá. Nejdřív se zvedne hladina vápníku. To probudí jeden konkrétní druh enzymů, které umí štěpit bílkoviny. Říká se jim med. Tak a spářit. A díky nim se rostlina pustí do výroby kratších úseků bílkovin, které řídí imunitu a nápravu škod. Řekněme znalost této obrany, a to už trochu předbíhá, může pomoci při šlechtění zemědělských plodin. Tak Hus, Jeníček, takové nenápadné jméno, taková malá kytička. A ona má jakési rytíře. Med. Tak a spásy. Jestli tomu dobře rozumím. Viktor. Žďárskému dám slovo na úvod.

  • Hus Aničku mluvíme často, protože celý svět biologie rostlin ho používá jako model. To protože máme nejpodrobnější genetickou mapu tohoto organismu a rozumíme, jak funguje jak na úrovni buněk, tak právě pletiv. A zajímavé je, že to celé začíná vápníkem, takže posluchači znají vápník většinou v podobě vápence. Když vyrazit třeba do okolí Prahy, tak v buňkách hraje vápník velice důležitou roli, a to v podobě iontová.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají