Laboratoř

Hmyz komunikuje zvuky déle než ptáci nebo lidé. Nejstarší housličky měla kobylka z doby dinosaurů

Laboratoř

Hmyz komunikuje zvuky déle než ptáci nebo lidé. Nejstarší housličky měla kobylka z doby dinosaurů
Kobylka luční

Plus

Vědci doložili, že zvuková komunikace u hmyzu funguje už nejméně 150 až 200 milionů let. Hmyz ji tedy používá o něco déle než obojživelníci, ptáci nebo savci. Nejstarší známý zvukový aparát, lidově nazývaný housličky, patřil druhohorním kobylkám.
Martina Mašková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Reaguji mravenci na teplejší klima. Jak se vyvíjel evolučně nejstarší zvukový aparát přírodě a proč se nedaří dost chránit emise? Jsou tři náměty, kterým věnujeme pozornost. Dobrý poslech přeje Martina Mašková.

  • Laboratoř.

  • A protože věnujeme pozornost hmyzu, tak mé pozvání přijali entomologové Vojtěch Novotný. Dobrý den. Dobrý den. A Petr Šípek. Dobrý den. Markéta Vaňková, spisovatelka, v. Kdo je naším pravidelným hostem. Rovněž. Vítejte. Dobrý den. Než budeme mluvit o mravencích, teplota těla mravenců závisí na okolí. Vědce z univerzity v Severní Karolíně na pěti různých běžných druzích mravenců ověřili, že zřejmě nedokážou reagovat na oteplující se klima, zůstávají raději v chladnějším prostředí, i když jim to nevyhovuje. Zvláště mravenčí dělnice při sběru potravy byly v tom, pokud jsou ochotny vystavit se pro něj až hraničním nebezpečným teplotám. Má první otázka pro vědce, která se z toho odvíjí, tak zní jestli je to a terorismus něco jako oběť pro blaho té mravenčí kolonie, anebo ti mravenci zkrátka nemají dostatečně sebezáchovy. Prof. Novotný uvádí tuto naši diskusi.

Více z pořadu