Proč u ryb neplatí, že kdo uteče, vyhraje. Bakterie v našich tělech vyrábějí 1000 malých proteinů, o nichž jsme dosud nevěděli, k čemu slouží a s kým se křížil homo sapiens Asii? To jsou dnešní náměty pořadu vědců a herců. Ať se vám dobře poslouchá, přeje Martina Mašková. Laboratoř.

A mé pozvání do rozhlasové laboratoře dnes přijali molekulární genetik a biochemik Václav Pačes. Dobrý den. Antropolog a etolog Jan Havlíček. Dobrý den. A herec a režisér Ondřej Kepka. Krásný den. Vítám vás všechny. Několikacentimetrová akvarijní rybka Dannyho pruhované bývá častým, řekněme v uvozovkách hostem tohoto pořadu. Často o ní mluvíme, protože to je oblíbený pokusný model pro přírodovědce a zajímá zvláště neurověd, se, kteří se s její pomocí snaží pochopit chování člověka a zvířat, dokonce i třeba nemoci, jako jsou schizofrenie nebo autizmus. Nu a badatelé z Harvardu u této rybky nedávno objevili zajímavý typ reakce na ohrožení. Totiž pokusili se napodobit situaci, kdy je rybka zraněná a vylučuje přitom složitou směs feromonu. V takové situaci hejno obvykle uteče na dno nádrže a nehýbe se, ale když se vždycky právě rozmnožovali, hrozbu ignorovali. A totéž se dělo, když hejno věci nechali plavat ve vodě, která obvykle slouží k rozmnožování. Tak to mi připadá jako James Bond. A že který uprostřed nebezpečí ještě zvládne rande. A je. Čím to je u té rybky? Otázka na Jana Havlíčka.

Ta situace je velmi zajímavá, protože co my vidíme u jiných živočichů, tak když jsou v ohrožení, tak se sexu příliš neobávají. A tady u těch daný jako by se dělo něco jiného. První, kdo na toto přišel, tak byl Carlson Fryš, což je jeden z těch otců zakladatelů a etologie, který spolu s Konrádem Lorencem a nikotin Bergem dostali v roce 1953 Nobelovu cenu. Tato situace byla známá, že když se poškodí kůže střevle nebo jiné ryby, tak na to ty ostatní rybky reagují právě tím způsobem, že rychle odplavou někam do bezpečí a tam vytvoříte, čemu se říká zamrznout.