Laboratoř

Američtí indiáni před 1400 lety kombinovali tabák s výtažky ze škumpy

Laboratoř

Luk a šíp, tradiční zbraň amerických Indiánů

Plus

Z výzkumu zbytků obsahu severoamerické fajfky staré 1400 let plyne, že původní obyvatelé západního pobřeží Spojených států kouřili listí ze škumpy, keře severoamerického původu. Mísili je nejspíš s různými druhy tabáku.
Martina Mašková

4. července 2020, 10:50

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Odkud se berou trny? Proč zelené rostliny nemají vždycky rády zelenou a co kouřili američtí indiáni před 1400 lety? To zazní v dnešním pořadu vědců a umělců. Provede vás jimi Martina Mašková.
Laboratoř.
Dnešní rozhlasová laboratoř se odehraje čistě v dámském osazenstvo. Mé pozvání přijal i rostlin a běloška Fatima Cvrčková. Dobrý den. Asi to patoložka Aneta Lukačevičová. Dobrý den. Oběma srdečně vítám. Řada rostlin má trny nebo ostny, které můžou být různého původu. Autorku práce inspiroval poměrně běžný městský keř s velkými lusky dřezu s stroj termín, který má trny rozvětvené. Někdy se mu taky říká gladiátoři a podle latinského názvu. A uvažovala tak, že když se podaří omezit dělení tzv. kmenových buněk, růst trnů se zastaví. A pak to vědci pod jejím vedením vyzkoušeli na citrusech. Na citrusy dělníkům místo trnů vyrazili nové větve. Super ochrana bezpečnosti práce při sběru nějakých citronu na plantážích nebo mandarinek. Ale pro vás botaničky, odbornice na rostliny. Je v tom ještě něco víc? Fatima Cvrčková má slovo na úvod.