Miloš Zeman ve svém posledním vánočním poselství ve funkci hlavy státu bilancoval končící rok a rekapituloval také svou dvaatřicetiletou politickou kariéru. Za nejvýznamnější aktuální událost označil ruskou agresi vůči Ukrajině. Hovořil také o inflaci, o zeleném fanatismu nebo také podpoře Izraele. Co jste si vy, paní Dvořáková, odnesla s poselstvím prezidenta Zemana jako politoložka i jako občanka?

Tak samozřejmě člověk, když je politolog, teď se trochu dívá na ty texty a na ty proběhly jiným způsobem a přemýšlí proč, co kde bylo řečeno. Kdybych to měla začít tím jako občan, mně tam chybělo, ale to už myslím hodně lidí zmínil o takové opravdu oslovení občanů, takové něco ve smyslu, že si je vědom toho, že lidé neprožívali v posledních letech v době jeho prezidentství, aniž by za to mohl. Teda lehké období, byl to COVID. Máme nyní válečnou situaci, obrovskou inflaci a tam mám pocit, že prostě hlava státu by měla malinko ty lidi povzbudit nebo jim poděkovat, že leccos vydrželi a dokázali překonat. V tomto smyslu mi to chybělo. Možná i výzva k větší solidaritě, k pochopení těch lidí, kteří se dostávají do skutečně vážné sociální situace. Ale musím říct, že toto vlastně nikdy nebylo obsahem projevu pana prezidenta. Tato nota vlastně z jeho projevech nikdy nezazníval a on vždycky měl ty projevy soustředěné buďto na určité politické problémy, o ekonomické problémy, které ke kterým přistoupil spíše řekněme odborně, vždycky v těch projevech. A ani tentokrát nezklamal, byť to bylo mírným, bylo jakési rýpnutí a jakési naznačení, že prostě jsou tu kolem mě i lidi, kteří jsou naprosto neschopný soud on unii, se kterými on je rád, že už se nebude setkávat, což je taky hodně zvláštní u prezidenta vlastně takový jako negativní vztah k lidem. Není tam takové pochopení, že každý jsme trochu jiný a je tam jistá jakoby nadřazenost. Já jsem ten, který ví, ale bohužel se musím setkávat s lidmi, kteří jsou naprosto neschopný. Takže to tam bylo taky ta rekapitulace té jeho vlády nebo toho jeho působení v politice mě trochu překvapilo. Na druhou stranu byl to poslední projev a myslím si, že Miloš Zeman tak jako naznačil, jak by jeho kariéra nebo jako i během politika za těch 32 let měla být vlastně interpretována nebo vnímána. Ty věci, které zmiňoval, byly určitě podstatné a v mnoha věcech se dá říci, že udělal velký kus práce nebo udělal věci, které byly pozitivní, ale zároveň je tam vždycky u těch věcí byl trošku jako další problém, který už jako pak nezmiňoval. Bych se na to podíváme vy byla konkrétní? Určitě ten jeho článek v 89. a já jsem pamětník, takže vím, že vzbudil ve dvou pozornost té společnosti a různě se to rozmnožovalo. Dávalo se to tak, že by to si myslím, že jako byl krok, který rozhodně přispěl k nějaké mobilizaci společnosti, respektive bylo to takový toto už je možné napsat a bylo to zajímavé v dalších letech. Byly tam určitě kroky, které byly pozitivní a některé byly opravdu spjaty s už určitým negativním.

Působení. Když se paní Dvořáková, ohlédnete za tou dlouhou politickou dráhou Miloše Zemana, tak co ČR přinesla politická rozhodnutí, která učinil, ať už v jakékoli funkci?