Jak to vidí...

Lubomír Kopeček: Havel i Klaus mantinely parlamentního systému ještě cítili. Přímá volba to ale změnila

Jak to vidí...

Dvojka

Česko bude už za dva měsíce vybírat novou hlavu státu. Půjde o třetí přímou volbu prezidenta. Jak moc hlasování voličů ovlivňuje prezidentský aktivismus? A jak úřad prezidenta ovlivnili tři polistopadoví prezidenti? Politolog Lubomír Kopeček v audiozáznamu ještě vysvětlí, proč vidí 17. listopad jako malý zázrak, i to, jaké hodnoty symbolizuje Sametová revoluce dnes.
Lubomír Kopeček, Zita Senková

14. listopadu 2022, 08:30

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Už za dva měsíce budou voliči vybírat novou hlavu státu. Do souboje o prezidentské křeslo se přihlásilo 21 uchazečů. Kdo z nich splnil všechny podmínky, tudíž se bude moci do voleb skutečně zapojit? To oznámí ministerstvo vnitra na konci listopadu.
Pane profesore, podívejme se teď na to, jak úřad prezidenta ČR ovlivnily tři polistopadoví prezidenti.
Tak když se dívám na Havla, Klause a Zemana. Každý z nich byl samozřejmě silná osobnost, osobnost, která za sebou měla poměrně výraznou kariéru, ať už před politickou nebo politickou. A všichni tři samozřejmě měli poměrně velký kredit, kapitál daný právě tou kariérou, to jest případě Havla disidentskou, v případě Klause vedení ODS a řekněme řízení ekonomické reformy v 90. letech a samozřejmě v případě Zemana totéž s ČSSD a jeho premiérství. Nechci tady provádět veškerých výčet funkcí u těchto tří. Ono samozřejmě by se jich našlo víc.