Jak to bylo doopravdy

Náš začátek odboje neměl nejdřív nic společného s nástupem fašismu, popisuje vídeňská Češka

Jak to bylo doopravdy

Náš začátek odboje neměl nejdřív nic společného s nástupem fašismu, popisuje vídeňská Češka
Adolf Hitler v roce 1939

Plus

Po nacistické okupaci Československa se takřka neprodleně začaly formovat odbojové skupiny – také řada mužů odcházela za dramatických okolností do exilu a vstupovala do zahraničních armád. Pomáhali i krajané doslova na všech světadílech.
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historička Pavla Plachá
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Protivnými byl ten rasový konglomerát v hlavním městě. Protivná, ta směsice národů Češi, Poláci, Maďaři, Rusíni, Srbové, Chorvati a další. A mezi tím vším jako věčná bakterie lidstva Židé a zase Židé. Toto obrovské město mi připadalo jako ztělesnění krvesmilstva.

  • Napsal Adolf Hitler v knize Mein Kampf neboli můj boj s tímto městem. Měl na mysli Vídeň. A právě tam přesný do její české části směřuje. Tak dnešní otázka, téma pořadu. Jak to bylo doopravdy? Vídeňské Češky se nezapojili do protinacistického odboje. Ze studia zdraví Ivana Chmel Denčevová. Vídeň se stala jedním z terčů Hitlerovi nenávisti. Proč tomu tak bylo? Otázka pro hosta pořadu, historičku Dr. Pavlu plachou.

  • Hitler přišel do Vídně studovat v roce 907 pro to, aby tam mohl studovat výtvarné umění na tamní akademii. To se mu ale opakovaně nepodařilo a pravděpodobně tento neúspěch ovlivnil i jeho pohled na Vídeň a několik let se tam pak tím městem protloukal. Snažil se prosadit, ale vždycky to nějak skončilo neúspěchem. Jeho život na okraji vídeňské společnosti ho pak přivedl k přesvědčení, že Vídeň je město zkažené, plné marxistů a Židů.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají