Hovory
Obraz moderních dějin nebude kompletní, dokud nedostanou slovo ti, kteří jimi prošli, míní historička Hájková
Hovory
Plus
„Dějiny nám dávají důstojnost. Výzkum dějin z pohledu lidí s postižením, menšin nebo například 20. století z pohledu Romů – to všechno přináší důležitou perspektivu. Stejně tak, když se podíváte na holocaust, je třeba vnímat i to, která témata společnost stigmatizovala. Je to sexuální směna i queer touha,“ vysvětluje Anna Hájková, lektorka moderních evropských a kontinentálních dějin na University of Warwick ve Velké Británii.
Petr Vizina
Přepis epizody
-
Náš obraz moderních dějin nebude kompletní, dokud nedostanou slovo ti, kdo jimi prošli, včetně těch dob před svým okolím a někdy i těmi nejbližšími, nepřiznali svou menšinovou sexuální orientaci. Historička Anna Hájková působí na univerzitě v britském Warwicku. Zabývá se dějinami holokaustu a svou novou knihu nazvala lidé bez dějin jsou prach. Píše o lidech, kteří byli z vyprávění dějin vynechání. Proč máme sklony líčit historii jako příběh se šťastným koncem a posuzovat svědky historie podle našich představ o morálce. U hovoru s historičkou a Hájkovou vás vítá Petr Vizina.
-
Obří den. A vítejte. Dobrý den. Vy jste historička holokaustu, čili zabýváte se dějinami, které budou mít příští rok své výročí. Budeme si připomínat 80 let od konce druhé světové války. Co to pro vás jako pro akademičku, která se zabývá druhou světovou válku, znamená, že to je už takto daleko?
-
Pro mě to nikdy nebylo daleko. Já jsem vyrostla v rodině přeživších. Moje prarodiče přežili válku buď jako odbojáře, nebo jako Židé. A je to něco, s čím jsem vyrostla. A pro mě ten rok 80. výročí vlastně není jiný než vy, každý jiný, protože je toto něco, čím se zabývám pět dní v týdnu a samozřejmě si uvědomuji, že to tak není pro širokou veřejnost, ale občas si musím skutečně připomenout 100. výročí, abych tak je na ně mohla upozornit ve své jako popularizační práce.
