Hovory

Bydlet v 21. století na zámku moc nejde, přiznávají majitelé Trnové

Hovory

Bydlet v 21. století na zámku moc nejde, přiznávají majitelé Trnové
Markéta a Finn Hansenovi

Plus

V roce 2020 koupili manželé – Češka a Dán – Markéta a Finn Hansenovi zámek Trnová. Velkou rekonstrukci ale před nimi udělali jiní manželé – Pilipovi, tedy rodina bývalého ministra financí a školství. „Tehdy to bylo opravdu v hrozném stavu, takže to v letech 2007–2008 celé rekonstruovali. Od oken, dveří, střechy, elektřiny vody… prostě všechno,“ popisuje Hansen.
Naděžda Hávová

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Tentokrát nás čeká povídání hned se dvěma lidmi, ale na jedno a totéž téma. Začínala pandemie a koupili si zámek. Jak se na zámek vydělávají peníze? A může být takový objekt soběstačný a dá se v něm i v 20. století pohodlně žít? Tak i na to se zeptám ženy, která kromě péče o zámek taky trénuje malé fotbalisty na pražské Zbraslavi, a jejího muže, který zase své rodné Dánsko kvůli lásce opustil a usadil se v Česku. Ze studia ČRo Plus zdraví Naděžda Hávová.

  • Markéta a Fina Hansenovy jsou našimi hosty. V dobrý den. Vítejte u nás. Dobrý den. Dobrý den. Zkusíme váš příběh vzít trochu retrospektivně. Psal se rok 2020. Vy jste koupili zámek Trnová a on má docela zajímavou historii. Už ji máte oba dva pod kůží? No, já se přiznám, že já na to historii tolik jako nejsem, takže to má především manžel. I přesto, že není Čech, tak to má spíše pod kůží. On a já jenom některé body, které jako mi přijdou jako úplně Titov zajímavé, tak na ty se třeba já zaměřují speciálně na tak a co Markétě přijde zajímavé vzhledem k tomu, že já mám rád a umění. Tak my samozřejmě přišla zajímavost s českou hymnou, kdy František Škroup trávil čas na zámku a dříve jezdil do Trnové, protože ho bratr Václav Krob vlastnil. V nějakých letech právě Trnovou také. Když tam jezdil a chodil po přírodě, což já mám taky strašně ráda a chodil na místa, na vyhlídku na Vltavu, tak tam vlastně se traduje, že získá inspiraci právě k psaní české nečeské. Mne, ale k hudbě i k fidlovačce. A právě pak ta závěrečná část toho slepého houslisty dala základ české národní hymně. Takže to mně přijde strašně zajímavá i možná proto, že já mám strašně ráda přírodu, květiny, tak ta je.

  • Co pro mě? No vidíte, teď se možná na českou hymnu řada posluchačů začne dívat úplně jinýma očima, když už ví, jaké je pozadí jejího vzniku. Výsev i ne, kdy byl zámek Trnová založen?

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají