Host Lucie Výborné

Rašeliniště jsou pozůstatky doby ledové, skrývají přírodní archivy, vypráví botanička

Host Lucie Výborné

Božídarské rašeliniště patří k největším u nás

Radiožurnál

Iva Bufková vede v NP Šumava tým odborníků, kteří se zabývají obnovou rašelinišť a mokřadů. Proč je jejich ochrana tak důležitá? „Rašeliniště má punc divoké přírody. Vyvíjela se nezávisle na člověku ve své přírodní podobě,“ vysvětluje. Jde o pozůstatek tundrové vegetace – severské krajiny, která tady byla zachována z doby ledové. Rašeliník okyseluje celý biotop a podporuje to, že se rostlinné zbytky nerozkládají. Jak se po rašeliništi biologové pohybují, aby v něm neutonuli?

11. února 2021, 11:05

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Posloucháte Dopolední Radiožurnál. Jsem moc ráda, že dnešní host dorazil do studia. Jakkoli mám takový pocit, že chodit po Šumavě po rašeliništích by mě s Ivou Bufkovou, botaničku z Národního parku Šumava bavilo. Víc, tak přeji dobrý den. Dobrý den. Vy jste možná raději chodila po rašeliništích, než dojížděla na rozhovor do Prahy. Ne? No, když si vybavím tu dnešní cestu, tak určitě.
Já jsem přemýšlel o tom, jak vlastně zimní rašeliniště vypadá, co se tam děje, a došlo mi, že o tom, že o tom vůbec nic nevím, že to vůbec neznal.
V létě ano. No tak to je zajímavá otázka. A rašeliniště v zimě je hrozně hezký, ale je zvláštní v tom, že taková ta klasická rašeliniště s klečí, s jezírky, jak je známe z léta, tak vlastně v zimě, když padne vysoká sněhová pokrývka třeba přes m, tak v podstatě nevidíte, jako by vám před očima zmizela. Vidíte jenom bílou plání, protože veškerá kleč se skloní. I ty samozřejmě ty otevřený plochy zapadají, tak lehce skloní, zapadá taky sněhem a před vámi je prostě, jako kdyby to bylo zasněžený jezero. Takže to tak trošičku překvapení a musíte vidět, že tam to rašeliniště je zamrzlá, zmrzlé, zamrzlé a ještě je zvláštní, ono samozřejmě nepromrzá příliš do hloubky, protože ta řešení má takový vysoký sloupec rašeliny a má takový vlastnosti, že prostě nepromrzne úplně celý. Samozřejmě no při povrchu. Ale ještě je tam zajímavý jev, který, která mě vždycky fascinoval, protože taková ta rašeliniště s jezírky, ta očka, která na těch rašeliništích jsou, tak se z té rašeliníky a tím kouřením rostlinami a ty tvoří takový plovoucí koberce. A jak to ten, ta hladina toho jezírka zamrzne, tak vlastně ty koberce se úplně kolmo sklopí takto dolů a asi se ti to obsadí ten led a pak, jak zase na jaře taje, tak zase se krásně zvednou nahoru. Takže to jsou takový zajímavosti z těch regionů. Zimní. Iva Bufková je botanička z Národního parku Šumava. Budeme se pohybovat poslech jih a rašeliništích. A jestli máte nějaké otázky, pište na adresu dotazy zavináč. Rozhlas. Cz. Posloucháte dopolední Radiožurnál. Můžete se s námi projít po rašeliništích Národního parku Šumava, protože Iva Bufková, botanička, tam chodí už čtvrt století. Přemýšlela jsem. No, je to. Řekla jsem něco špatně? Ne, ale je to pravda.