Ex libris

Vzpomínky na židovství v dvojknize Ivana Dvořáka a Josefa Weinera: Do konce se nedohlédne a Začalo to v Podskalí

Ex libris

Vzpomínky na židovství v dvojknize Ivana Dvořáka a Josefa Weinera: Do konce se nedohlédne a Začalo to v Podskalí
židovství

Plus

Ivan Dvořák udělal to, co by měl učinit každý: vyzpovídal, dokud to ještě šlo, své starší příbuzné a jejich přátele. Ptal se na první republiku i zážitky z války. Vznikly tak rozhovory s pěti židovskými pamětníky. Pro zpovídané to byla pohnutá doba. Svou stručnou autobiografii k tomu přidal Josef Weiner. Také on prošel nacistickými lágry, později emigroval. Vzpomínky pražských židovských pamětníků přečetl a ukázky vybral Milan Slezák.
Milan Slezák

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Ho Ivan Dvořák udělal to, co by měl udělat. Každý z nás vyzpovídal, dokud to ještě šlo, své starší příbuzné a dvě jejich přítelkyně. Dvořák se ptal na první republiku i na zážitky z války rozpovídané dětí židovských rodičů to byla pohnutá doba. Spoustu čtou autobiografii, přidal těmto rozhovorům Josef Hojdar, který také prošel nacistickými lágry a v roce 1968 emigroval napřed do Rakouska a potom do Spojených států. Dvojí knihu, dokonce se nedohlédne a začalo to v Podskalí vydalo v roce 2019 nakladatelství Gallimard. Ukázky čtou Ivana Machalová a i o Tchaj-wanu. Režii pořadu má Michaela Krčmová a technickou kvalitu pohlídá Marek Stejskal. Od mikrofonu vás zdraví a co nejpříjemnější poslech přeje Milan Slezák.

  • Exlibris.

  • Rozmluva, kterou Ivan Dvořák vedl s příbuznými a jejich přáteli a kterou obdařil titulem dokonce se nedohlédne a podtitulem rozhovor s pěti židovskými pamětníky spadá do kategorie rodinných vzpomínek. A u nich je vždy podstatné, zda jsou zajímavé jen pro tu danou rodinu, případně okruh jejích známých, anebo zda v nich je něco, co upoutá i naprosto cizího člověka, co ho, jak se dnes s oblibou říká, osloví. Shodou okolností jsem v poslední době přečetl dvě knihy, které přesahují úzký rámec čistě rodinných vzpomínek. Kromě Dvořákovy a Vajnarovi dvojí knihy také paměti statkář Ladislava Procházky, který o svůj statek získali poctivě a s velkými oběťmi, přišlo dvakrát. Nejprve kvůli arizaci, vzal si židovku a za války při ní statečně stál a odmítl se rozvést. A podruhé mu majetek zabavili komunisté. Obojí jak Procházkovi vzpomínky, tak Dvořákovu a Vajner o budku. I knihu jsem přečetl jedním dechem. Dvořák začíná rozhovorem s jedním z tzv. Wintonových dětí a s. A v. M a Bachem a sov, který poměrně nedávno zemřel, byl Dvořákovým bratrancem nehod Josef kibucu v Palestině. A kdy se rodina vrátila v roce 930 do Prahy? Nezná ani slovo česky. Rodina byla silně levicová, naprosto nenáboženská.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají