Dvacet minut Radiožurnálu

Divoký trh kryptoměn regulaci potřebuje. Skandál kolem padlé FTX to jenom urychlí, míní odborník na kryptoměny Křeček

Dvacet minut Radiožurnálu

Radiožurnál

Svět kryptoměn se vzpamatovává z kolapsu druhé největší kryptoměnové burzy FTX. Cena nejznámější kryptoměny bitcoin v důsledku toho klesla na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Jaký je stav alternativního finančního světa? Hrozí jeho zánik? Tomáš Pancíř se zeptal poradce českého premiéra a hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka.
Tomáš Pancíř

21. listopadu 2022, 17:06

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Dnešním hostem 20 minut Radiožurnálu je odborník na kryptoměny, hlavní ekonom BH security a také poradce předsedy vlády Petra Fialy Štěpán Křeček. Dobrý den. Vítejte v našem studiu. Pěkný den. Předesílám, že náš rozhovor předtáčíme po 15. hodině. Takže pokud od té doby došlo k nějakému výkyvu na trzích nebo třeba pádu další kryptoburz? I tak na to nemůžeme reagovat. Každopádně, než se dostaneme k Bitcoinu a dalším kryptoměnám, tak bych využil toho, že jste poradcem pana premiéra. PS v pátek schválila novelu energetického zákona. Ta zavádí povinnost pro výrobce elektřiny už od prosince platit odvody z nadměrných příjmů z prodeje elektřiny. Stát je chce využít ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Ministr průmyslu ve sněmovně v pátek mluvil o tom, že ty odvody přinesou státnímu rozpočtu za rok 80 miliard. Předpokládám, že vy jste panu premiérovi jako ekonomický poradce také propočítával možné výnosy. Vychází vám to stejně jako panu ministrovi? Je to reálný odhad?
Ano, je to reálný odhad, protože víme, jak se zhruba vyvíjí produkce u jednotlivých zdrojů a zatím vidíme, jak se zhruba drží ceny energií, tak lze udělat určité propočty, ale samozřejmě klíčové bude to, jak se cena elektřiny bude vyvíjet následujícím roce. Ve chvíli, kdy by ta tržní cena dramaticky propadla, tak potom samozřejmě na ty stropy se možná nedostane, ale když by byl ten vývoj pořád v rámci té energetické krize a pořád se drželi ceny vysoká, pak to můžeme označit za realistický.
Já se na tu realističnost ptá mimo jiné i proto, že vlastně stejnou částku příjmu pro státní rozpočet, tedy 80 miliard, původně odhadoval ministr financí u té dříve schválené daně z neočekávaných zisků. Ovšem v důvodové zprávě k tomu, o čem sněmovna jednala v pátek, už se tento odhad snížil, a to z 80 na 40 miliard, to znamená skoro na polovinu. Neukazuje tu názorně, jak jsou všechny tyto odhady lidově řečeno na vodě.